FILMY
Peru, 2015, 34 min
Martha-Cecilia Dietrich
30.01.2016 17:30
Eudosia stále hledá ostatky svého muže na vysočině Ayacucho, Lucero je již 25 let ve vězení za trestný čin terorismu proti peruánskému státu. Od roku 2009 si komanda protipovstalecké jednotky Chavin de Huantar připomínají své hrdinské vojenské akce, aby zachránily národ před hrozbou terrorismu. Dvanáct let poté, co peruánská Komise pravdy a usmíření zveřejnila svou závěrečnou zprávu o zvěrstvech spáchaných během občanského ozbrojeného střetu (1980–2000), se vzpomínky na toto období zdají být stále rozporuplnější. Tento film zkoumá složité dědictví dvaceti let násilí a války v Peru prostřednictvím vzpomínek. Ve třech částech, vzešlých ze spolupráce s příbuznými zmizelých, s povstalci z Revolučního hnutí Túpac Amaru (MRTA) a s příslušníky ozbrojených sil, si dokument klade za cíl vytvořit na obrazovce dialog mezi vzpomínkami, který v praxi stále uniká.
Martha-Cecilia Dietrich nedávno dokončila doktorát z vizuální antropologie v Granada Centre for Visual Anthropology na univerzitě v Manchesteru a v současné době provádí postdoktorandský výzkum na Bernské univerzitě. Její výzkum se zaměřuje na oblasti politické antropologie, zkušeností s násilím, vzpomínek a jejich různorodých obměn.
Jazyk dialogů: španělština, kečuánština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Produkce: Granada Centre for Visual Anthropology, University of Manchester, UK
Kamera: Martha-Cecilia Dietrich, Alexander Houghton
Scénář: Martha-Cecilia Dietrich
Střih: Martha-Cecilia Dietrich
Festivaly (výběr):
Ethnocineca, Vienna 2015
Festival do Filme Etnográfico do Recife, 2015
Festival Internationale Jean Rouch,Paris 2015
Itálie, 2015, 30 min
Carlotta Piccinini
29.01.2016 20:05
Šest žen, Zina, Cherifa, Halima, Fatima, Mina a Jamila, které žijí ve venkovských oblastech Maroka a Tuniska díky své práci sdílejí své sny a boj za emancipaci. Všechny ženy spojuje společný cíl dosáhnout uznání v profesi a rovnosti pohlaví. Vytvořily zemědělská družstva, kde propojují dávné znalosti s vývojem nových produktů pro místní i mezinárodní trhy.
Carlotta Piccinini se narodila v Boloni. Je režisérkou a vizuální umělkyní pohybující se od video artu k sociálnímu dokumentu. Kombinuje tak svou vášeň pro estetiku a digitální technologii se zaměřením na ochranu lidských práv.
Jazyk dialogů: arabština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Produkce: GVC Onlus and EleNfanT FilM
Kamera: Salvo Lucchese
Scénář: Carlotta Piccinini
Střih: Walter Cavatoi
Festivaly (výběr):
Human Rights Nights 2015, Italy (Best Short Doc Award)
EtnoFilm Fest 2015, Italy
5° Festival de cine socioambiental de Cipò, Brazil
Malmo Arab Film Festival 2015, Sweden
Mexiko, Slovensko, 2015, 50 min
F. Moran, K. Jamrichová
30.01.2016 19:30
Dokument o romské komunitě, která je skutečným novodobým urbánním tribalistickým společenstvím uprostřed velké a různorodé mexické společnosti. Daří či nedaří se těmto Romům uchovat svůj tradiční romský pohled na svět?
Byli to jejich praprastaří rodiče, kteří do Mexika přicházeli od konce 19.století z Evropy. Jakoby tehdy využili fakt, že jejich přítomnost v Mexiku, uprostřed domorodé masy původního a mestického obyvatelstva, má šanci zůstat povšimnutá jen do takové míry, do jaké sami chtěli. Dokument přináší příběh o kolektivní identitě původně kočovné, dnes usazené romské komunity žijící v kolonii Miramar v rámci obvodu Zapopan, součásti městské aglomerace Guadalajara ve státě Jalisco. Pokouší se především odpovědět na otázku: jakým způsobem je udržované jejich kolektivní povědomí o společenstvu.
Felipe Moran vystudoval bakalářský stupeň v oboru múzických umění a komunikaci v Mexiku. Magisterský stupeň získal v oborech filmové produkce a scenáristiky v Madridu a dokumentaristiky v Barceloně. Pracoval jako filmař pro nejrůznější televizní kanály.
Kristína Jamrichová vystudovala etnologii a hispanistiku na FFMU v Brně. Momentálně je doktorandkou na Ústavu evropské etnologie v Brně, pracuje ve společnosti Člověk v ohrožení v Bratislavě a studuje malbu na FaVU v Brně. Během studia strávila rok v Mexiku, nejdříve v rámci studijního pobytu a poté vlastním terénním výzkumem v tamnější romské komunitě.
Jazyk dialogů: španělština, romština
Jazyk titlků: slovenština
Produkce: Kristína Jamrichová
Kamera: Felipe Moran
Scénář: F. Moran, K. Jamrichová
Střih: Sara Pérez Fernández
PREMIÉRA
USA, 2015, 15 min
Grant Hayes
30.01.2016 20:45
Čtvrť Haight Ashbury v San Francisku se stala historicky významným místem pro svoji ústřední roli epicentra kontrakultury v šedesátých letech minulého století. V současné době se již proměnila v komerční turistickou atrakci, která čerpá ze svého jedinečného historického kontextu. Haight Ashbury nadále zůstává oblíbeným místem setkání pro bezdomovce a toulavé mladé lidi ve Spojených státech. Komunita mladých, která se zde často shromažďuje se mnohdy střetává s dalšími skupinami trvale bydlících a obchodníků v oblasti. Identita Haight Ashbury je předmětem neustálého sporu mezi těmito protikladnými skupinami. Bezdomovci a toulaví mladí lidé jsou kritizováni různými způsoby kvůli jejich životnímu stylu. Haight Love nám přibližuje tento mnohostranný problém a poskytuje příležitost, aby tato mládež mohla mluvit o svých zkušenostech a získat tak větší pochopení pro svůj životní styl.
Grant Hayes se narodil a vyrůstal v Kalifornii v USA. Tento budoucí vizuální antropolog se v současné době věnuje magisterskému studiu na San Francisco State University v Kalifornii, kde již získal titul bakaláře antropologie. Má silný sklon k vytváření médií, která zprostředkovávají různé antagonistické soustavy vztahů mezi skupinami lidí. Grant je přesvědčen, že film v roli předávání antropologické kritiky je cenný hlavně díky své schopnosti oslovit širší publikum a být přístupnější. Haight Love je jeho první a zatím jediný film, ale bezpochyby přijde ještě mnoho dalších.
Jazyk dialogů: angličtina
Jazyk titlků: angličtina, čeština
Produkce, kamera, scénář, střih: Grant Hayes
PREMIÉRA
Česká republika, 2012, 21 min
Barbora Machová
30.01.2016 16:00
Život malé vesnice v makedonských horách očima patnáctileté dívky. Ivonče představuje svoji rodinu a plány do budoucna v rytmu každodenních pracovních povinností i svátečních okamžiků.
Barbora Machová vystudovala etnologii a bulharistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2006 jezdí do Bulharska a do Makedonie za terénními výzkumy, které realizuje především na venkově. Ivonče je jejím prvním filmem.
Jazyk dialogů: makedonština
Jazyk titulků: čeština
Produkce: Barbora Machová
Kamera: K. Urbánková, G. Fatková, B. Machová
Scénář: Barbora Machová
Střih: B. Machová, K. Urbánková, G. Fatková,
Festivaly (výběr):
Etnofilm Čadca 2014
XXII. INTERNATIONAL FESTIVAL OF ETHNOLOGICAL FILM 2013 BELGRADE
II. INTERNATIONAL FESTIVAL OF ETHNOLOGICAL FILM "KRATOVO 2013"
Česká republika, 2015, 30 min
M. Hertlová, T. Hirt
30.01.2016 18:50
Chytila hozenou svatební kytici, a krátce nato zemřela. Od té doby nejsou v romské lokalitě v Dobré vodě u Toužimi svatby, protože kytici si nebožka vzala do hrobu. Co udělat, aby ji pustila, a kouzlo pominulo? A jak se s tím vypořádají mladí snoubenci Terezka s Markem, kteří se chtějí vzít? Etnografický film Kytice mapuje současné představy obyvatel Dobré vody o manželství, rodině a smrti.
Monika Hertlová, vizuální antropoložka, autorka a spoluautorka několika etnografických filmů- GAUR 8 AZOKAN, Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví, Demolice domu kultury v Plzni.
Jazyk dialogů: čeština
Produkce: Studio vizuální etnografie při Katedře antropologie FF ZČU
Kamera: M. Hertlová, L. Lupták
Scénář: E. Gažáková, T. Hirt, M. Hertlová
Střih: M. Hertlová, Š. Špidla
PREMIÉRA
USA, 2014, 9 min
Emmanuel Vaughan-Lee
29.01.2016 18:25
Tento krátký dokumentární film vypráví příběh Marie Wilcox, poslední mluvčí jazyka Wukchumni a slovníku, který vytvořila ve snaze udržet svůj jazyk živý.
Emmanuel Vaughan-Lee je filmař, hudebník a skladatel. Jeho práce byly představeny v magazínech PBS, The New York Times, The New Yorker, National Geographic, The Atlantic, Outside Magazine. Jeho díla byla promítána v divadlech a na festivalech po celém světě. Režíroval a produkoval řadu oceněných filmů. Žije v malém přímořském městečku v severní Kalifornii se svou ženou a dvěma dětmi.
Jazyk dialogů: angličtina, jazyk Wukchumni
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Produkce: Global Oneness Project
Kamera: Vanessa Carr, Adam Loften
Scénář: Emmanuel Vaughan-Lee
Střih: Adam Loften
Česká republika, 2015, 47 min
Gabriela Fatková
30.01.2016 16:20
Film nám představí bývalé kočovné pastevce - bulharské Karakačany. V dnešní době Karakačani skládají dohromady různé obrazy kočovné minulosti jejich předků (pastevectví, kolektivizace, perzekuce během socialismu). Autorka během 8letého terénního výzkumu sledovala 3 karakačanské rodiny a ve filmu se snaží ukázat jejich různé způsoby vztahování se k vlastní minulosti. Její informanti vypráví své pastevecké příběhy, zatímco u pásu v továrně vyrábí plastové lahve na limonády.
Gabriela Fatková je sociální antropoložka a svůj dlouhodobý výzkum prováděla v Bulharsku. Zabývala se v něm současnou sociální organizací a rekonstruováním vlastní historie v případě bývalých kočovných pastevců - Karakačanů. V současné době externě vyučuje na Západočeské univerzitě a dále pracuje v neziskovém sektoru jako výzkumný pracovník a překladá/tlumočí z bulharštiny.
Jazyk dialogů: bulharština, řečtina
Jazyk titulků: čeština
Produkce: Gabriela Fatková
Kamera: Roman Kübelbeck
Scénář: Gabriela Fatková
Střih: Milan Durňak
Festival:
XXIV. INTERNATIONAL FESTIVAL OF ETHNOLOGICAL FILM 2015 BELGRADE
Etiopie, Velká Británie, Španělsko, 2015, 86 min
Quino Piňero
29.01.2016 20:45
Vydáte-li se po hudebních barech a klubech v Addis Abebě, užijete si jistě velmi osobité scény. Pokud si však chcete udělat představu o různých zvucích pocházejících z této země, získáte touto cestou jen velmi úzký pohled. Sice se na pár místech hudba amharská či gurage vyskytuje ale ... co ten zbytek? Po horách, pouštích a lesích Etiopie se rozprostírá více než 80 různých národností a kultur. Dnes je již mnoho tradičních hudebních nástrojů Etiopie nahrazeno elektronickými klávesami a sestava mnoha tradičních místních kapel se snížila na pouhého frontmana doprovázeného klávesami poskytujícími jak rytmus, tak melodii. Přesto stále existují hudebníci roztroušení po venkově, kteří hrají hudbu, jak se ji naučili od svých otců a matek; hudební nástroje jako Krar, Washent, Mashinko či Kabero i dnes řvou a odrážejí se od kopců této země plné kontrastů a rozmanitosti. Tým Roaring Abyss strávil dva roky pořizováním terénních nahrávek v každém koutku Etiopie, aby odhalil tento hudební vesmír a zaznamenal tuto ohroženou hudební tradici, o čemž svědčí tato audiovizuální báseň.
Quino Piňero je zvukař a filmař, který začal s kočovným životem již v devatenácti letech. Vždy u sebe nosí záznamník a kameru, jeho dílo se vyznačuje osobitou zvukovou stopou, a to jak hudební alba tak i jeho audiovizuální díla. V současné době bydlí v Londýně, kde pracuje jako zvukař, současně ale vyvíjí nové dokumentární projekty díky svojí audiovizuální platformě SolySombra Recordings.
Jazyk dialogů: Amharic, Tigrigna, Nuer, Kaffigna, Harari, Oromifa, angličtina
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Produkce: Quino Piñero
Kamera: Israel Seoane, Quino Piñero, Gonzalo Guajardo, Jonathan Le Pechon
Scénář: Quino Piñero
Střih: Guiye Comín, Quino Piñero
Česká republika, 2015, 26 min
Michal Pavlásek
29.01.2016 19:00
Film Hledání východu přináší osobně laděnou výpověď o jednom z nejvíce diskutovaných témat současnosti – nucené migrace uprchlíků do Evropy. Autor filmu strávil mezi uprchlíky během léta několik týdnů, kdy měl možnost s lidmi odcházejícími zejména ze Sýrie, Afganistánu, Iráku a Pákistánu navázat úzké osobní vztahy. Motiv přátelství je ve filmu neustále přítomen skrze setkání s Husseinem, mladým mužem z irácké Basry, který je nucen zapomenout těžkou životní tragédii. Pro Husseina cesta do Evropy přes Balkán začíná nutností opustit svůj minulý život v Iráku. Prvním krokem je rozloučení s tím, co bylo a pocit životní ztracenosti se rozhodne vyřešit vykročením do neznáma – směrem k nejisté budoucnosti v Evropě. Podobně jako je Husseinova cesta přechodovou fází mezi minulostí a budoucností, pro autora snímku je prostorem neustále zpřítomňované nejistoty a dilemat, které vyplývají z faktu jeho pozice občana státu střední Evropy. Díky pasu, který nosí v kapse, musí konfrontovat vlastní privilegovanou pozici vůči těm, které na cestě potkává, i přesto, že distance mezi ním a uprchlíky mnohdy v různých situacích zcela mizí. Film kromě samotných setkání a situací na balkánské trase přináší osobní výpovědi dotýkající se fenoménu hraničního prostoru a státní kontroly, mediálních obrazů, dobrovolnické pomoci, rozšířených stereotypů a šedé zóny ekonomiky,. Skrze tyto obrazy a svědectví samotných uprchlíků, jejichž hlas není ve veřejném prostoru zastoupen, dává prostor divákovi prožít cestu společně s nimi, nahlédnout migraci z bezprostřední blízkosti, stát se uprchlíkem.
Michal Pavlásek je výzkumný pracovník Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. a člen z.s. Anthropictures, který se věnuje aplikovanému antropologickému výzkumu.
produkce: Česká Televize, TPS Petra Kubici
námět, scénář, kamera, režie: Michal Pavlásek
střih: Šárka Sklenářová
asistentka režie: Eva Lammelová
Jazyk dialogů: angličtina, makedonština, srbština
Jazyk titulků: čeština
PREMIÉRA
Austrálie, 2015, 25 min
Mandy Hughes
29.01.2016 18:35
Dokument zachycuje “potravinové” příběhy lidí z Myanmaru, kteří nyní žijí v regionálním městě Coffs Harbour v Austrálii, kde se jich usadilo více než 300. Někteří z těchto osadníků strávili více než 20 let v uprchlických táborech. Z vlasti si odnesli jenom o něco vice, než jsou jejich vzpomínky a příběhy. Tyto vzpomínky jim však umožňují pokračovat v jejich tradicích.
Mandy Hughes je doktorandkou v oboru antropologie na Southern Cross University v Austrálii. Má zkušenosti s prací v komunitách, s mezinárodním rozvojem, vzděláváním, médii a neziskovým sektorem. Je to její první nezávisle produkovaný dokument, projekt byl realizován ve spolupráci s komunitou Myanmar Coffs Harbour.
Jazyk dialogů: angličtina, barmština
Jazyk titulků: čeština
Produkce, režie, kamera,střih, scénář: Mandy Hughes
Festivaly (výběr):
Viscult Festival of Visual Culture, Finland, 2015
Ethnografilm, France, 2016
Coulourfest, Australia, 2016
Norsko, 2015, 32 min
Léa Klaue
30.01.2016 18:00
Gerald, Ruben, Neysa a jejich kamarádi jsou děti a mladiství, kteří pracují na trhu a na hřbitově v bolivijském regionu Cochabamba. S vlastním odborem - Bolivijským odborem pro pracující děti UNATsBO - budou prezentovat své představy a bránit své právo pracovat před parlamentem, kde se rozhoduje o novém předpisu týkajícím se pracujících dětí. "To Work is To Grow" (“Pracovat znamená růst“) představuje názor některých pracujících dětí o dětské práci, ale i vlastní práci těchto dětí. Práce se stává nástrojem posílení i růstu, a to prostřednictvím jak dobrých, tak špatných zkušeností.
Léa se narodila v roce 1989 v Bernu a vyrostla ve švýcarských Alpách, kde se jí dostalo dvojjazyčného vzdělání. Dokončila bakalářské studium sociální antropologie a mediálních studií na univerzitě v Basileji a brzy zjistila, že by chtěla točit filmy. Během té doby odcestovala mnohokrát do Latinské Ameriky, a to z různých důvodů, mimo jiné aby studovala jeden semestr v Santiagu de Chile. Léa dokončilo magisterské studium vizuálních kulturních studií na univerzitě v Tromsø v severním Norsku s terénní prací a filmem o pracujících dětech v Bolivii. Je to její první film.
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků:angličtina, čeština
Produkce: University of Tromsø
Kamera, scénář, střih: Léa Klaue
Festivaly (výběr):
Tromsø, Norway, 2015 - Best Graduate Film winner at Society for Visual Anthropology Film Festival
American Anthropological Association Annual Meeting,2015, Denver, USA
Astra Film Festival, 2015, Sibiu, Romania
NAFA Nordic Anthropological Film Association Film festival,2015, Warsaw, Poland
Athens Ethnographic Film Festival, 2015, Athens, Greece
Kratovo Ethnographic Film Festival, 2015, Kratovo, Macedonia
Austrálie, 2014, 55 min
David MacDougall
30.01.2016 21:25
Od 16. století byla indická vesnice Delwara v jižním Rádžasthánu spravována jako knížectví v království Mewar. Palác, který stojí nad vesnicí, je dnes luxusním hotelem – svět, který je naprosto vzdálený od každodenního života vesničanů. Navazujíc na svůj předchozí film SchoolScapes, který byl inspirován ranou kinematografií bratří Lumièrů, zde David MacDougall využívá sérií přesně odpozorovaných situací k objevení delwarské základní školy jako součásti života vesnice – života, který běží pod hradbami paláce - „under the palace wall“.
David MacDougall je etnografický filmař. Své snímky točil ve východní Africe (např. trilogie „Turkana Conversation“), Austrálii a Indii. V roce 2005 natáčel v centru pro děti bez domova v Novém Dillí a výsledkem byl film Gandhi's Children. Pravidelně o filmu i píše a je autorem knih Transcultural Cinema a The Corporeal Image: Film, Ethnography, and the Sense. V současné době vyučuje na Australské Národní Univerzitě, kde vede projekt s názvem Dětství a modernita: perspektiva indických dětí.
Jazyk dialogů: jazyk Merwari
Jazyk titlků: angličtina, čeština
Produkce: Fieldwork Films
Kamera a střih: David MacDougall
Festivaly (výběr):
Margaret Mead Film Festival, New York 2014
Society for Visual Anthropology Film and Media Festival 2014
Jean Rouch Film Festival, Paris, 2014
NAFA film Festival 2014
Royal Anthropological Institute International Ethnographic Film Festival, Bristol 2015
Česká republika, 2015, 0 min
Michal Pavlásek
29.01.2016 18:00
Výstava fotografií z balkánské migrační trasy uprchlíků Michala Pavláska
První den v červenci jsme se vydali na srbsko-makedonské a makedonsko-řecké hranice poskytnout pomoc běžencům, kteří již měsíce bez zájmu veřejnosti a médií o jejich osud mířili za snem do Evropy. Během dalších návratů na místa, která leží na balkánské migrační trase, byl pořizován filmový materiál a fotografie, které se události tohoto léta pokouší zpřítomnit.
Vernisáž výstavy proběhne v pátek 29.1.2016 od 18:00 v předsálí Bia Oko. Výstava potrvá do soboty 30.1. do večerních hodin.
