FILMY
England, 2012, 24 min
Chloe Symonds
25.01.2013 22:40
Výpovědi dvou mladých tanečnic o tom co znamená být v dnešní společnosti striptérkou, jak to ovlivňuje je samotné a zároveň i jejich okolí.
Díky stipendiu The Arts and Humanities Research Council Scholarship vystudovala Chloe magisterský program Visuální Antropologie v Manchester University´s Granada Centre.
Režisér: Chloe Symons
Produkce: Granada Centre for Visual Anthropology
Jazyk dialogů: angličtina
Jazyk titulků: -
Japan, 2011, 30 min
Ito Satoru
26.01.2013 20:20
Film ukazuje, jak prostřednictvím vyprávění lidé sdílejí svou kolektivní historii. Etnikum Tai v čínské prefektuře Dehong vyznává théravádový buddhismus. Pro lepší žití v tomto a dalších životech praktikují důstojné rituály a usilují o "zásluhu". Těmto rituálům věnují celá léta života a zároveň spoří peníze, kterými posléze přispívají na stavbu budhistických soch a stvabu mostů. Největší dárci najímají intelektuály, aby zaznamenávali tyto dobré skutky do písemné formy, čímž je uchovávají pro další generace. Vzniklé texty jsou nazývány Lik Yaat a jsou psány v malebných slovech a rýmech. Po čínské kulturní revoluci jen nemnozí umí Lik Yaat tvořit a zpívat. Wan Xiang-ya usiluje o zachování této tradice. Je to první a zároveň poslední žena, která umí Lik Yaat psát.
Satoru Ito je absolvent kulturní Antropologie a Etnomuzikologie na The Graduate University For Advanced Studies v Sokendai. V současné době aspiruje na udělení titule Ph.D. a zároveň působí jako výzkumník v Národním museu etnologie v Osace. Satoru provedl tříletý terénní výzkum v Tai vesnici v prefectuře Dehong, Yunnan Province, v Číně, během kterého natočil tento film uváděný na letošním festivalu, který je zároveň jeho antropologickou prvotinou.
Režie: Ito Satoru
Jazyk dialogů: Thai language in Dehong area, Yunnan Province, China
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Nejlepší film - Debut Competition, 6th Moscow International Festival of Visual Anthropology (8-12 October 2012, Moscow, Russia)
12th RAI International Festival of Etnographic Film (23-26 june 2011, London, England)
9th WorldFilm - Tartu festival of visual culure (19-25 March 2012, Tartu Estonia)
UK, 2012, 45 min
Johannes Sjoberg
27.01.2013 13:00
Filmová reflexe využití metody ethnofiction při výzkumu brazilských transexuálů v Sao Paulu.
Světová premiéra!
Peru, 2012, 15 min
Roger Villarroya
26.01.2013 18:10
Sociální dokument z prostředí slumu v peruánském hlavním městě Limě. Každý den zde lidé bojují za své životy, snaží se přežít a zlepšit svoje postavení a životní podmínky. Jejich výpovědi dokazují, že mají stejné sny a cíle jako kterýkoli jiný člověk v jiném koutu světa.
Režie: Roger Villarroya
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Denmark, 2012, 5 min
Peter I. Crawford
25.01.2013 19:35
Pro některé z řady rozmanitých kultur v Pacifiku, konkrétně v Melanésii, je prase nejdůležitějším domestikovaným zvířetem. Prase je převážně využíváno k různým ceremoniálním účelům, jako je pohřeb, svatba a přechodové rituály. Několik filmů se v rámci dlouhodobého projektu "Reef Islands Ethnographic Film Project" věnovalo zabíjení prasat ve spojitosti s těmito rituály. Pořízené záběry mohly místy vyvolávat znepokojivý obraz vztahu mezi lidmi a zvířaty, obzvláště pro moderního konzumenta, který zná maso pouze z pultů v supermarketu. V tomto krátkém filmu matka, otec a jejich syn chodí ven krmit svá prasata, zprostředkovávají nám tak dojem celkově rozdílného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Můžeme vidět prvky něhy, péče a lásky. Zároveň nám film ukazuje, jak se děti prostřednictvím soužití se zvířaty učí poznávat přírodu a technologii.
Peter I. Crawford je sociální antropolog, filmař a vydavatel. Od roku 1970 byl aktivním členem "Nordic Anthropological Film Association" (NAFA). V současné době je profesorem vizuální antropologie na University of Tromso v Norsku a hostující profesor vizuální antropologie na Free University v Berlíně. Společně s Dr. Jens Pinholtem z Aarhuské univerzity vedl "Reef Islands Ethnographic Film project" (Šalamounovy ostrovy) od roku 1994 a natočili celou řadu etnografických filmů založených na materiálu zaznamenaného v roce 1994, 1996, 2000, 2005 a 2010. Jeho nakladatelství "The Intervention Press" (www.intervention.dk) publikovalo řadu knihu o antropologii a vizuální antropologii. Žije v Aarhusu v Dánsku.
Režie: Peter I. Crawford
Produkce: Interventinon Press
Jazyk dialogů: Aiwo (Reef Islands)
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
The 32 NAFA International Ethnographic Film Festival, Tromse, Norway, 23-26 August 2012
Kanada / Kamerun, 2011, 87 min
Matthew Lancit
26.01.2013 21:10
Režisér Matthew Lancit se rozhodl opustit práci, aby mohl procestovat Kamerun a navštěvovat jedny z nejveselejších pohřebních slavností na světě. Při své exkurzi po cizí zemi se zajímá o místní přesvědčení, že lidé se na Zemi vyskytují i po smrti. Díky tomu zažije něco na způsob spirituálního spojení se svými vlastními předky. Nakonec se učí zcela novým formám, jak oslavovat mrtvé a jejich památku, a take tomu, jak mrtví zasahují do našich životů nebo s námi dokonce přicházejí do styku.
Matthew Lancit vyrůstal v kanadském Torontu před odjezdem do New Yorku studoval psaní a literaturu na Sarah Lawrence College, a filmařinu na Tisch School NYU´s of the Arts. Funeral Season byl nedávno vybrán pro uchování do knihovny a archivu Kanady. Lancit v současné době dělí svůj čas mezi Toronto a Paříži.
Režie: Matthew Lancit
Jazyk dialogů: francouzština, angličtina
Jazyk titulků: čeština, angličtina
Uvedení filmu, ocenění:
Rising Star Award, Canada International Film Festival, 2011
Menzioni Speciali, Contro-Sguardi, Italy, 2010
Prix du Premiere Film Professionnel, Traces de Viwe, France, 2011
Award, Dallas Black Film festival, USA, 2011
Spain, 2012, 16 min
Farapi & Monika Hertlová
26.01.2013 17:30
Lokální zásobitelství zemědělskými produkty hraje v Baskicku důležitou roli. I přes silný tlak dovozu zahraničního zboží jsou tradiční trhy nedílnou součástí každodenního života místních lidí. Množství rodinných statků tak pokračuje i dnes ve výrobě a produkci vynikajících potravin. Práce na statku je však většinou spojována s mužem - mužem pastevcem, zemědělcem, obchodníkem. Ačkoli je i žena nedílnou součástí tohoto světa, je v rurálniím světě spíše upozaďována. Jaká je ale každodenní realita ženy - statkářky? Jaké jsou její starosti a radosti? Najít odpovědi na položené otázky a zviditelnit ženu v kontextu v procesu zemědělské výroby bylo cílem tohoto dokumentu "Gaur 8 Azokan", který vznikl na základě lokální potřeby emancipace vesnických žen, o jejíchž tvrdé práci toho víme jen velmi málo. Snímek se prostřednictvím antropologické perspektivy snaží poukázat na komplementární charakter genderových rolí ve vesnickém prostředí. Rurální svět by v této podobě, bez obou složek jak produktivní tak reproduktivní, jak mužské tak ženské, nemohl existovat.
FARAPI je konzultační firma Aplikované antropologie sídlící v San Sebastiánu v Baskickém Španělsku. Přijímají veřejné i komerční zakázky v oblasti sociálních témat (genderová rovnost, migrace, minority, průzkum trhu atp.). Dokumentární film "Gaur 8 Azokan" je druhým audiovizuálním výstupem dlouhodobého výzkumu současného postavení žen v rurálním prostředím Baskicka.
Monika Hertlová spolupracovala s FARAPI na výrobě dokumentu v rámci pracovní stáže. Dále je spoluautorkou krátkého dokumentu "Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví" (2011), který reflektuje současné aktivity trampského hnutí v České republice. Nyní Monika působí ve Studiu vizuální etnografie na katedře antropologie FF, ZČU kde spolupracuje na výrobě dalších snímků.
Režie: Farapi & Monika Hertlová
Produkce: Asociación de Mujeres Kimetz
Jazyk dialogů: španělsština, baskičtina
Jazyk titulků: čeština
ČR, 2012, 7 min
René Starhon & Kristýna Fendrychová
26.01.2013 15:10
„Ten, kdo neni světskej, je chrapoun.. To sme my..“. Návštěva rodiny Kaiserů poodhaluje některé aspekty života světských, které pro nás „chrapouny“ mohou stále představovat něco cizího, neznámého a zároveň přitažlivého. Snímek se zaměřuje především na jazykovou specifičnost, která je ovšem také spojená s problematikou diferenciace komunity světských a zároveň s otázkou mezigeneračního přenosu cirkusácké hantýrky.
Režie: René Starhon & Kristýna Fendrychová
Produkce: René Starhon & Kristýna Fendrychová
Jazyk dialogů: česky
Jazyk titulků: neobsahuje podtitulky
Bahamas, 2012, 30 min
Andrew Turley
25.01.2013 20:00
Marjorie je potomek haitských přistěhovalců na Bahamách. Celý život se potýká s tím, kdo je, kdo má být a kým se cítí být ona sama.
Andrew Turley je absolventem Granada centre for Visual Anthropology, University of Manchester.
Režie: Andrew Turley
Produkce: Granada Centre for Visual Anthropology
Jazyk dialogů: angličtina a haitská kreolština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Italy, 2011, 52 min
Claudia Palazzi & Clio Sozzani
26.01.2013 14:00
Někdy i zjevně obyčejné lidské životy skrývají mimořádné příběhy: příběhy neznámých lidí, v nichž dřímá vnitřní síla, která může změnit svět. Roba pochází ze zapadlé vesničky kdesi v Etiopii. Jako člen rodiny Karrayu vyrostl mezi pastevci a jejich velbloudy a jeho cesta životem byla už od narození jasně dána. Nicméně touha po vzdělání obrátí jeho život naruby a spustí řadu nečekaných událostí: útěk z rodného území do hlavního města, konflikt s rodinou, vnitřní pochyby a touhu po usmíření, osamělost městského života, nečekanou cestu do Itálie, smrt bratra v etnickém konfliktu a konečně naplnění velkého snu.
Džíny a martó odhalují složitost “Etiopie nového milénia”, sevřené mezi moderním světem a tradicí, pasteveckým a městským způsobem života, mezi starou a novou generací, která se zoufale snaží přizpůsobit závratně rychlým změnám. Robův jedinečný pohled na věci nabízí nový způsob přemýšlení o palčivých problémech dneška, zejména to, jak může staré a nové společně tvořit lepší budoucnost pro všechny.
Claudia Palazzi - socioložka a filmařka. V roce 2005 natočila dva dokumenty ("In Benito´s land. Predappio" a "Memories of Crespi d´Adda"), filmy byly vybrany na několik mezinárodních festivalů. V roce 2008 začala psát a pracovat jako asistent režie v dokumentech zaměřených na moderní společnost a kulturu.
Clio Sozzani - antropoložka a filmařka. Od roku 2005 pracuje jako režisérka a scripwriter pro různé mezinárodních produkční společnosti a neziskové organizace, především v Itálii, Senegalu a Etiopii.
Režie: Claudia Palazzi & Clio Sozzani
Jazyk dialogů: Amharis/ Omoro
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Nejlepší dokument na festivalu CINESTRAT 2011 ve Španělsku
Vítěz ceny "Babel" a "Trenord" a zvláštní uznání na XXII africkém, asijském a latinskoamerickém Film festivalu v Miláně (2012)
CZ, 2011, 29 min
Petr Kotrla
25.01.2013 21:00
Ve Španělsku se dnes koná přes 2000 býčích zápasů ročně, při nichž je každou sezónu zabito více než 10.000 arénních býků. V posledních letech zároveň tato španělská národní slavnost čím dál víc trpí pod nátlakem organizací hájících práva zvířat. Korida přesto zůstává jedinou přežívající tradicí svého druhu na světě. Autentický dokumentární pohled na typický španělský spektákl na začátku 21. století. Film spojuje dvě strany názorového konfliktu, jenž charakterizuje aktuální postavení fenoménu ve španělské společnosti. Jeden argumentační pól tvoří ústřední protagonisté býčích zápasů - prestižní představitelé profese matadorů. Jejich názory jsou prezentovány na pozadí exkurzu do prostředí koridy v rámci tradičních slavností v severošpanělském městě Roa. Druhý pól zaujímá vůdčí osobnosti hnutí za práva zvířat, bojující ve Španělsku proti býčím zápasům. Aktivity a argumenty odpůrců koridy jsou prezentovány během působivého protestu před nejvýznamnější býčí arénou v zemi - amfiteátrem Las Ventas v hlavním městě Madridu.
Petr Kotrla je absolvent katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde byl právě tento nezávislý studentský snímek součástí diplomové práce. Od roku 2007 působí v Česká televizi, nejprve jako redaktor publicistických pořadů, nyní v rámci externí spolupráce jako režisér, střihač a scénárista.
Režisér: Petr Kotrla
Produkce: Petr Kotrla
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
Romania, 2012, 33 min
Mihai Andrei Leaha
26.01.2013 18:35
Protagonisté filmu jsou natáčeni, zatímco sledují záznam etnografické události, kterou společně zažili. Jejich zpětná vazba posiluje porozumění tomu, co je to etnografická reprezentace. Film sleduje způsob, jak je vizuální narativ konstruován prostřednictvím zpětné vazby od protagonistů-informátorů. Zvláštní pozornost je věnována svátku Babaluda v Rumunsku a vizuální reprezentaci tohoto svátku. Využití techniky chronotopické montáže podle Bachtina pomáhá konstruovat jednotu času a prostoru. Což vytváří iluzi, že divák sleduje film společně s jeho protagonisty.
Mihai Andrei Leaha je doktorandem filologie na Evropských studiích fakulty, "Babes-Bolyai" University, Cluj-Napoca, Cluj v Rumunsku. Jeho práce se zabývá vizuální etnografií, konkrétně restrukturalizací antropologických znalostí, zkoumání rumunských tradičních zvyků.
Režie: Mihai Andrei Leaha
Produkce: Triba Film
Jazyk dialogů: rumunština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Studentská cena na Goettingen International Ethnographic Film Festival.
Vybrán na Filmový festival v Sofii (IFEF 2012), Athény (Ethno Fest 2012) a Ho Chi Minh City (AnthroFilmFestival 2012)
ČR, 2012, 43 min
Kateřina Bubeníčková & Lenka Vochocová
26.01.2013 15:30
Filmaři občanského sdružení Inventura, známí např. jako tvůrci dokumentu Pozemšťané, koho budete volit?, nyní pod vedením režisérek Kateřiny Bubeníčkové a Lenky Vochocové natáčí portrét Gerníku, jedné z vymírajících vesnic, které před 180 lety vznikly v rumunském Banátu. Štáb provázený antropologem Lukášem Hanusem testuje svou schopnost přežít týden v podmínkách země, kterou osidlovali naši předci. Je víska, z níž nyní odcházejí celé rodiny za domněle lepším životem do Čech, rájem na zemi, zakonzervovaným venkovem 19. století, nebo je to pouze romantizující představa? Jaké jsou důvody místních lidí tady stále setrvávat? A jak se k idealizovanému obrazu tradiční zemědělské lokality hodí právě vznikající větrné elektrárny?
Kateřina Bubeníčková a Lenka Vochocová dlouhodobě působí v občanském sdružení Inventura, které vzniklo v roce 2005. Jeho cílem je pozměňovat představy veřejnosti o životech lidí s mentálním hendikepem a integrovat tyto lidi do společnosti skrze podporu a zviditelnění jejich umělecké činnosti (především v oblasti dokemntární tvorby, divadla nebo rozhlasu).
Režie: Kateřina Bubeníčková & Lenka Vochocová
Produkce: o.s. Inventura
Jazyk dialogů: česky
Jazyk titulků: neobsahuje podtitulky
Uvedení filmu:
Normální festival 2012 - Cestou umění
Mezinárodní festival studentských filmů OSTRAVA - PICTURE 2012
ČR, 2013, 150 min
Katedra antropologie ZČU v Plzni
26.01.2013 11:00
Společně s odborníky otevřeme v diskuzi téma filmování v antropologii a zamyslíme se nad otázkami: Co je to etnografický film? V čem spočívá jeho „etnografičnost“? Je nějaký rozdíl mezi etnografickým filmem a prostým videozáznamem z terénního výzkumu? Jaké jsou limity filmu při prezentaci antropologicky relevantního vědění? A jaké jsou jeho výhody ve srovnání s textem coby standardním médiem vědecké produkce?
Zahraniční odborníci
Johannes Sjoberg, Granada center, University of Manchester, UK
Jaroslava Panáková, Comenius University, Bratislava, Slovakia
Sophie Wagner, festival Ethnocineca, University of Vienna, Austria
Pozvánka
Komunikačním jazykem je angličtina.
Cameroon, Germany, 2012, 62 min
Samuel Loe
25.01.2013 18:20
Samuel se narodil a byl vychován v Kamerunu. Vyrostl ve společnosti, ve které všichni věří v existenci čarodějnictví. A tedy v to, že každá tragédie a každé zlo bylo zapříčiněno nějakou nadpřirozenou bytostí. Samuelovo dětství bylo poznamenáno vírou v čarodějnické praktiky. Po pěti letech studia filmové produkce se Samuel vrací z Evropy do své rodné země. Tentokráte ne proto, aby navštívil svou rodinu, ale aby odhalil záhady a tajemství čarodějnictví a dopátral se podstaty svých dětských nočních můr.
Samuel Loe se narodil v Bafoussamu v Kamerunu a studoval Mediální produkci na Hochschule Ostwestfalen-Lippe v Německu.
Režie: Samuel Loe
Jazyk dialogů: francouzština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
The 12th Gottingen International ethnographic Film Festival (Germany)
International festival of Ethnological Film in Belgrade (Serbia)
EthnoFilm Fest (Munch - Germany)
Festival of Visual Anthropology in Poland
France, 2012, 28 min
Maria José Pavlovic
26.01.2013 19:30
S.A.P.E. je zkratka "Společnosti tvůrců atmosféry a elegantních lidí". Stoupenci tohoto hnutí se mezi sebou vzájemně nazývají "sapeurs". Sapeři jsou muži oddaní elegantnímu oblékání; pocházející z Konga – Brazaville, stejně tak jako samotné hnutí. Převážná část členů této společnosti se nyní usadila v Paříži, v hlavním městě módy, tedy na ideálním místě, kde si lze pohrávat s módou a stát se tak uznávaným „saperem“. V Paříži se nazývají "yayas", což je výraz v jazyce lingala označující stařešinu, který si zaslouží úctu a uznání v rámci komunity. Tedy termín označující ty, kteří si prošli a zažili cestu, na jejímž konci se stali součástí společnosti S.A.P.E. Prostřednictvím příběhů hlavních hrdinů, kterými jsou Fuluzioni Di Aluzioni, Anick Betin "General Florencie" a Cardel Matsanga máme možnost poznat hlavní aspekty této zajímavé konžské společnosti.
Nezávislá filmařka a výzkumnice Maria José Pavlovic se narodila a vyrostla v Santiagu de Chile. Nedávno dokončila studium vizuální antropologie v Granada Centre (University of Manchaster, 2012). Od roku 2006 spolupracuje na řadě různých dokumentárních filmů natočených v Chile. Film natočený v Paříži "Yayas de L'Elegance (2012) je její první autorský film. V současné době rozvíjí další projekty v Kongu - Brazaville, Paříži a Irsku.
Režie: María Chosé Pavlovic
Produkce: María Chosé Pavlovic, Frédéric Thooris, The Granada Centre for Visual Anthropology (University of Manchester)
Jazyk dialogů: francouština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
CZ, 2012, 9 min
Pavel Borecký
26.01.2013 16:35
Když obyvatel pralesa vstoupí pod jeho klenbu, spatří kolem sebe zdroje pro život. Jakým způsobem je na základě tradičních znalostí sbírají, zpracovávají a využívají, to pro „západní“ systém studuje etnobotanika – věda zkoumající kulturní, sociální či ekonomické vztahy mezi rostlinami a indigenními obyvateli. Kamera je ovšem při seriózním terénním výzkumu používána jen výjimečně. V rámci výzkumné expedice Wayvana Peru 2011 jsme se mimo jiné snažili odpovědět na otázku: „Jsou metody vizuální antropologie pro ochranu tradičních znalosít aplikovatelné, a pokud ano, jaká má tento přístup pozitiva a negativa?“ Film je částí série Vizuální etnobotanika a zachycuje „příběh zdroje“ palmy piassaba (Aphandra natalia).
Pavel Borecký čerstvě nastoupil do doktorského oboru etnologie na ZČU v Plzni, kde pokračuje ve svém výzkumu na poli vizuální antropologie. Je autorem etnografického filmu „Gáj“ a iniciátorem etnobotanické expedice Wayvana do peruánské Amazonie. Cizí mu nejsou ani popularizační aktivity či projekty aplikované urbánní antropologie - www.anthropictures.cz.
Režie: Pavel Borecký
Produkce: Anthropictures, Institut tropů a subtropů ČZU v Praze
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: čeština
UK, 2010, 57 min
Johannes Sjoberg
27.01.2013 11:45
Film o identitě a diskriminaci v každodenním životě brazilských transexuálů žijících v Sao Paulu. Fabia Mirassos představuje její životní zkušenost skrze roli Meg – transexuální kadeřnice, která čelí netoleranci a znovu se vrací ke vzpomínkám na násilí, které zažila. Savana 'Bibi' Meirelles hraje Zildu. Na živobytí si vydělává stejně jako mnoho transsexualů v Sao Paulu prostitucí, z čehož obtížně hledá cestu ven.
ČR, 2012, 4 min
Anna Becková & Lucie Benčíková & Martin Jakub
26.01.2013 15:05
Studentský snímek se snaží proniknout do života jedné skupiny vystupující "proti stávající politické situaci, konzumerismu a uniformutě". Pomocí vylepování plakátů se snaží vstoupit do veřejné mediální sféry ulice a poukázat na to, co oni sami cítí jako útlak či útok na svobodu člověka. Tento boj vedou 3 kluci - "Úsvitu", jež spojuje nespokojenst, názory a emoce pociťované ze společnosti. Pomocí "filmové řeči" se autoři snaží zprostředkovat divákovi nejen jejich společné názory a pocity, ale i osobité vidění světa.
Režie: Anna Becková & Lucie Benčíková & Martin Jakub
Produkce: Studio vizuální etnografie SVIET při Katedře antropologie na FF ZČU
Jazyk dialogů: čeština
Jazyk titulků: -
Spain, 2012, 56 min
Javier Arcos & Javier Jarillo
25.01.2013 21:40
Skupina mladých lidí ve městě Velingara v jižním Senegalu touží hrát divadlo. Chtějí-li se ale dostat na jeviště a tak procestovat celý kraj Casamance, čeká je boj s rodinami, ale i vlastním strachem, když musí volit mezi tradicí a moderním světem.
Javier Arcos je lékař a filmař. V roce 2007 založil firmu Synechia Film s Javierem Jarillo, který je režisérem a producentem. Společně se specializují na "Social Cinema". "Shame in the time of Cholera" je jejich první celovečerní film. V průběhu roku 2011 pracovali na čtyřech dokumentech "International Library of Huanitarian Medicine"(ve spolupráci se Světovou zdravotnickou asociací a Spanish Agency of Cooperation).
Režie: Javier Arios & Javier Jarillo
Produkce: Sinechia Films
Jazyk dialogů: francouzština, wolof & poulard
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
Festival Internacional de Cine y Video Alternativo y Comunitario "Ojo al Sancocho" (Columbia)
Festival Di Cinema Africand Di verona (Italy)
Montana Cine International Film fetsival (United States)
ČR / PL, 2011, 8 min
Milan Durňák
26.01.2013 17:05
Voroneț je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších klášterů v Rumunsku především kvůli kostelu sv.Jiří, na jehož stěnách se dodnes uchovalo mnoho fresek z 15.století v intenzivních jen málo vybledlých barvách. Kulturní význam tohoto místa ocenila i rada UNESCO a zařadila ho na na svou listinu. Šest dní pozorování prostoru kláštěra a přilehého tržiště, které překračují různé reálné i symbolické cesty lidí, vytváří surealistický filmový obraz. Intenzivní vnímání, nejvíce fascinující freska kostela, Posledníhi soudu vytváří jeho mozaikovitou konfrontaci se zrcadlem mysli, představ, viděným a slyšeným. Voroneț symbolicky konceptualizuje způsob života, v který věříme.
Milan Durňák je doktorandem Ústavu etnologie FF Univerzity Karovy v Praze. Věnuje se převážně problematice vizuální etnografie s přihlédnutím na antropologický film, jeho možnosti a limity. Debutoval snímkem Christos voskres (2007). Minulý ročník antropofestu (2012) představil dlouhometrážní snímek Tumenge (2012), který byl uvedený také na mezinárodním festivale dokumentárních filmů s tematikou etnologie a kulturní antropologie ETNOFILM ČADCA 2012.
Režie: Milan Durňák
Produkce: Uniwersytet Szczecinski, Polsko / Erasmus Intensive Programme 2011: "Polish settlements in Europe. Anthropological Visualisations of Cultural Phenomena" / Coordinator Dr. Natalia Maksymowicz, Uniwersytet Szczecinski/
Jazyk dialogů: -
Jazyk titulků: -
FESTIVALOVÁ PREMIÉRA!!!
UK, 2013, 45 min
Johannes Sjoberg
27.01.2013 11:00
Johannes Sjoberg přiblíží ethnofiction coby metodu antropologického výzkumu, kdy informanti před kamerou improvizují jejich kulturní zkušenost. Improvizované přehrávání pak odhaluje kulturní aspekty, ke kterým bychom se tradičním antropologickým výzkumem nedostali.
Pozvánka
Komunikačním jazykem je angličtina.
