FILMY
Peru, Velká Británie, 2013, 24 min
J. Meirinhos
31.01.2015 19:15
„Afluentes“ jsou říčky nebo potoky, jež se vlévají do větší řeky či jezera, které v tomto případě symbolizuje ayahuasku. Tento starodávný psychedelický nápoj mění vnímání lidí a v tomto filmu přivádí učitele, cestovatele a zoufalého muže na stejné místo. Dokument se soustředí na vzestup spirituálního turismu v peruánské Amazonii, moderní šamanismus a léčivé účinky tradiční rostlinné medicíny.
Režie: Joao Meirinhos
Produkce: Granada Centre for Visual Anthropology, Manchester
Jazyk dialogů: španělština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Autor vystudoval společenské vědy a kinematografii v Lisabonu a pokračoval studiem vizuální antropologie a etnografického filmu na University of Manchester. Terénní výzkum prováděl v Portugalsku, Burkina Fasu a Peru.
Španělsko, Francie, Baskicko, 2011, 85 min
A. Altuna
01.02.2015 14:00
Bertsolari je dokumentární film natočený v roce 2011, jehož ústředním tématem je fenomén básnické improvizace v Baskicku. Film je koláží improvizovaných básní, výpovědí básníků, komentářů badatelů v oblasti improvizované literatury a záznamů z básnických klání. Poukazuje na unikátní formu básnické improvizace v baskičtině, stejně jako na obecný význam improvizovaného umění slova pro současnou společnost.
Režie: Asier Altuna
Produkce: Txintxua Films
Kamera: Gaizka Bourgeaud
Jazyk dialogů: baskičtina, španělština, angličtina
Jazky titulků: angličtina, čeština
Scénárista a režisér Asier Altuna se narodil v Bergaře (Baskicko) v roce 1969. Je znám svými snímky Aupa Etxebeste (2005) a Bertsolari (2011).
Švýcarsko, 2013, 95 min
T. Mendel
30.01.2015 21:00
Označení „poutník“ je stále většinou spojováno s oddanými osobami, které se vydávají na cestu výhradně z náboženských motivů, zatímco mladí lidé, kteří putují s batohem na zádech, jsou obecně vnímáni jako světoběžníci, kteří si chtějí užívat života. Antropolog a filmař Tommi Mendel vyvrací tyto stereotypy a ve svém filmu sleduje mladou ženu na svatojakubské cestě po Francii a Španělsku a další ženu cestující po Thajsku, Kambodži a Laosu. Dokumentuje jejich zážitky v průběhu tří let a tím odkrývá netušené paralely na mnoha úrovních mezí tím, co na první pohled vypadá jako dva naprosto odlišné způsoby cestování.
Common Roads je disertační prací Tommiho Mendela, kterou obhájil na University of Zurich. Práci podpořila švýcarská národní vědecká nadace.
Režie, kamera, scénář, střih: Tommi Mendel
Produkce: Tigertoda productions
Jazyk dialogů: švýcarská němčina, němčina, angličtina, španělština, francouzština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Tommi se narodil v roce 1970 ve švýcarském Lucernu. Vystudoval sociální a kulturní antropologii, religionistiku a historii na University of Zurich se zamřením na vizuální antropologii.
Jeho magisterskou absolventskou prací je etnografický dokument Arukihenro- walking pilgrims (2006) a disertační prací je etnografický snímek Common Roads (2013). Jeho etnografický dokument Bunong´s Birth Practices between Tradition and Change (2010) získal několik cen na mezinárodních filmových festivalech a v roce 2011 byl uveden i v rámci Antropofestu.Tommi je nezávislý filmař a člen Audiovizuální komise Švýcarské etnologické společnosti.
Festivaly (výběr):
International Anthropological Filmfestival Ho Chi Minh City, Vietnam
Ethnographic Filmfestival Kratovo, Makedonie
Intimate Lens - Festival of Visual Anthropology, Caserta, Italie
Days of Ethnographic Film, Ljublana, Slovinsko
NAFA International Ethnographic Film Festival, Isafjordur, Island
European Association of Social Anthropologists, Conference and Festival, Tallin, Estonsko
Česká republika, 2013, 31 min
M.Pavlásek
31.01.2015 18:20
Vojvodovo je vesnice v Bulharsku, kde v letech 1900–1950 žilo několik stovek českých protestantů. V rámci poválečné reemigrace do pohraničí ČSR se na jižní Moravu spolu s nimi přestěhoval rovněž „duch“ jejich světa. O jeho vyvolání se film prostřednictvím video-elicitace pokouší. Vizuální obrazy vojvodovských kulis se stěhují k těm, kteří je postupně vyplňují významy prožitého, podobně jako je ve filmu oblékána figurína symbolizující tuto komunitu. Mezi strážce odkazu paměti dnes patří kromě rodáků i generační potomci a profesionální etnografové, kteří kouzlu Vojvodova propadli, a na (re)konstrukci jeho obrazu se svými texty významně podílejí. Podobnou roli jistě sehrává i tento film, multivokální vizuální narativ konstruovaný „tady“ a „tam“ (na jižní Moravě a v Bulharsku), druhé Vojvodovo. Aspekt geografické vzdálenosti je potlačen, do popředí je postavena vzájemnost distribuovaná profesionálními etnografy, internetem i setkáními (ex)Vojvodovčanů. Vyvstává tak otázka, kde se dnes Vojvodovo vlastně nachází.
Režie, kamera, scénář, střih: Michal Pavlásek
Produkce: Etnologický ústav AV ČR, v.v.i.
Jazyk dialogů: čeština, bulharština
Jazyk titulků: angličtina
V rámci svého studia (Ústav evropské etnologie FF MU) a výzkumné činnosti (coby pracovník Etnologického ústavu AV ČR) svůj odborný zájem Michal Pavlásek zasvětil české menšině v teritoriálně vymezeném prostoru jihovýchodní Evropy. Fenomén krajanství na Balkáně nazírá prostřednictvím terénních etnografických výzkumů, jimiž chce porozumět doposud skrytým aspektům života českých vystěhovalců. Pokouší se je rozkrýt v intencích interpretativní etnografie a postupně nalézat cesty, jak ji vyjádřit vizuálním jazykem. Může za to patrně nadšení filmem a dokumentem, spolu s knihou a hudbou obvyklými únikovými prostředky do jiných světů ať již doma, na cestě, nebo při toulkách Balkánem.
Dánsko, 2007, 30 min
Ch. Fentz
30.01.2015 19:00
Tříletá Jasmin se nechá poprvé ostříhat. Dánka Benedikte má dceru s Nazynem z Tuvy ležící na Sibiři. Rozhodla se pokračovat v tradicích Nazynovy šamanské kultury, proto Jasmin nyní navštíví svého otce v Tuvě, aby podstoupila místní tradici pro tříleté děti – rituální ostříhání. Jaké prvky z kočovné kultury Jasmínina otce si dánská matka vybere? Zavítáme s matkou a dcerou na rodinnou návštěvu do odlehlé Tuvy, kterou od Dánska dělí šest časových pásem.
Režie: Christine Fentz
Produkce: Ch. Fentz, koprodukce Dánská národní televize a Turbinefilm
Kamera: Kirsten Simonsen
Scénář: Ch. Fentz, B. Moeller Kristensen
Střih: Formosa Film
Jazyk dialogů: dánština, ruština, tuvinština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Christine Fentz vystudovala dramaturgii a pracuje jako umělecká ředitelka Secret Hotel, kde připravuje umělecká vystoupení s krajinnou tematikou.
Benedikte Moeller Kristensen je doktorandkou v oboru antropologie a specializuje se na šamanské praktiky a kosmologii krajiny mezi sobími kočovníky v severozápadním Mongolsku a Tuvě.
Film byl opakovaně uváděn Dánskou národní televizí, švédskou a norskou televizí a byl uveden na několika severských filmových festivalech.
Nizozemí, Irák, Velká Británie, 2014, 27 min
L. Askari
30.01.2015 20:00
Po více než 20 letech v Nizozemsku se moji rodiče Gulzar a Shwan rozhodli vrátit do Kurdistánu. Na počátku 90. let prchali před iráckým režimem, ale v poslední době se Kurdistán proměnil v bezpečnou oblast v tomto regionu. Vzhledem k současnému napětí okolo ISIS se však politická a společenská situace dramaticky mění. Haraka Baraka vypráví příběh návratu mých rodičů do vlasti.
FESTIVALOVÁ PREMIÉRA
Režie, Kamera, Produkce, Střih, Scénář: Lana Askari
Jazyk dialogů: kurdština, holandština, angličtina
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Lana Askari studovala humanitní vědy na University College Utrecht a sociální antropologii na University of Cambridge. Její výzkum se zaměřuje na muzejní a vizuální antropologii, trauma a paměť, regiony po skončení konfliktu, kurdskou diasporu a antropologii smrti. Dokumentární film studovala v Granada Centre for Visual Anthropology a nedávno zahájila doktorské studium na univerzitě v Manchesteru věnující se Kurdům vracejícím se do iráckého Kurdistánu.
Německo, 2013, 38 min
M. Gruber
31.01.2015 21:40
Film Honey sleduje výrobu medu od divokých včel a nejrůznější aspekty konzumace medu na náhorní plošině centrální Angoly, kde je med důležitým prostředkem k obživě a zdrojem příjmu. Film byl vytvořen a natočen skupinou vesničanů z oblasti Cusseque. Honey je výsledkem workshopu o participativním filmu organizovaného Martinem Gruberem a Miquelem Hilariem v rámci interdisciplinárního výzkumného projektu „The Future Okavango“, který zkoumá udržitelné hospodaření se zdroji v povodí řeky Okavango.
Režie: Martin Gruber
Produkce: Martin Gruber
Kamera: A.Antónia, M. Gruber, M.S. Hilario, H.B. Job, F. Jose, E. Quintas
Scénář:A.Antónia, M. Gruber, M.S. Hilario, H.B. Job, F. Jose, E. Quintas
Střih: M. Gruber, M.S. Hilario, M.P. d Santos
Jazyk dialogů: jazyk Chokwe, portugalština
Jazyk titilků: angličtina, portugalština, čeština
Martin Gruber vystudoval vizuální antropologii na Goldsmiths College v Londýně a sociální antropologii na Hamburg University. Pracuje jako etnografický výzkumník a filmař a vyučuje vizuální antropologii. Martin nedávno dokončil PhD studium zaměřené na participativní etnografickou filmovou tvorbu na oddělení antropologie a kulturních studií na University of Bremen.
Festivaly (výběr):
Days of Ethnographic Cinema, Moskva
EASA Conference Film Program, Tallin, Estonsko
NAFA Film Festival, Isafjordur, Island
Days of Ethnographic Film, Bremen, Německo
Česká republika, 2014, 63 min
L.Šavelková, T.Petráň, M.Durňak
29.01.2015 20:05
V roce 2011 se v Praze konalo Mistrovství světa v boxlakrosu, kterého se zúčastnil i tým Irokézů. Mužský lakrosový tým přijel do České republiky vůbec poprvé a přicestoval na irokézské pasy. Film není jen o samotném mistrovství, ale o důležitosti lakrosu samotného nejen pro Irokéze, ale i pro české hráče, a to z řad České lakrosové unie, skautů a woodcrafterů. Přibližuje také vznik a rozvoj této původně indiánské hry ve Střední Evropě a mimo jiné i jeho roli v socialistickém Československu.
FESTIVALOVÁ PREMIÉRA!
Režie: L.Šavelková, T. Petráň, M. Durňak
Produkce: Cinepoint
Kamera: T.Petráň, M.Durňak, V. Barák, P.Řezáč, P. Záruba
Scénář: L.Šavelková
Střih: T.Petráň, M.Durňak
Jazyk dialogů: čeština, angličtina
Jazyk titulků: čeština, angličtina
Lívia Šavelková je absolventka etnologie a žurnalistiky na FF a FSV Univerzity Karlovy. Má ráda lakros a od roku 2011 začala s kolegy odhalovat podoby a významy lakrosu v různých částech světa. Působí na Katedře sociálních věd FF Univerzity Pardubice.
Tomáš Petráň je filmový režisér, kameraman, pedagog a také farmář. Absolvent a pedagog FAMU je autorem řady filmových dokumentů a článků k problematice vizuální antropologie. Je take autorem monografie "Ecce Homo: Esej o vizuální antropologii". V letech 2009 - 2013 rozvíjel vizuální antropologii na Katedře sociálních věd FF Univerzity Pardubice.
Milan Durňak je etnolog s kamerou v ruce. Magisterské studium etnologie na Univerzitě Karlově zakončil antropologickou filmovou trilogií TUMENGE /Antropofest a Čadca 2012/. Současný doktorand etnologie dále experimentuje s vizuální antropologií.
Česká republika, 2015, 60 min
L. Šavelková, M. Durňak
31.01.2015 14:00
Autoři nastíní kontext realizace a produkce filmu a budou reflektovat různé perspektivy jeho nahlížení. Zaměří se především na otázku, do jaké míry jsou skupiny a různá publika, ke kterým se film vztahuje, spolutvůrci jeho závěrečné podoby? Akce proběhne v Café Jedna (kavárna Národní Galerie, Dukelských hrdinnů 530/47, Praha 7).
USA, 2014, 18 min
Ch.M. Janney
31.01.2015 19:40
Mateřským jazykem Elvy Ambíi Rebatty je kečuánština, ale když Elva v mládí opustila své rodné město v Peru a vydala se za prací do USA, znalost španělštiny a angličtiny se stala nezbytnou pro přežití. Kečuánština je domorodý jazyk v Jižní Americe, kterým se stále mluví po světě vlivem podobných migrací, a je organizací UNESCO zařazena mezi ohrožené jazyky. Sedmdesátnice Elva se rozhodne napomáhat kultivaci kečuánsky hovořící komunity v New York City. Living Quechua sleduje její snahu udržovat kečuánštinou při životě.
Režie, produkce, kamera, scénáč, střih: Christine Mladic Janney
Jazyk dialogů: španělština, kečuánština, angličtina
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Christine Mladic Janney žije v Brooklynu, kde se věnuje filmu, fotografii a digitálním médiím. V současné době studuje doktorský obor sociokulturní antropologie a kurz kultury a médií na NYU.
Festival:
Margaret Mead Film Festival, New York City, USA
Česká republika, 2014, 12 min
R. Mezníková, A.Košařová, K. Procházková
31.01.2015 17:15
Film se zabývá problematikou tzv. dumpster divingu neboli získávání potravin z popelnic. Průvodci snímku jsou Vojta a Milan, kteří se touto aktivitou zabývají proto, aby vyjádřili nesouhlas s nadměrným plýtváním jídla. Autorky filmu se jejich prostřednictvím seznamují s tímto světem i s myšlenkovými názory hlavních protagonistů a postupně prožívají přerod potravin na poživatelné jídlo.
PREMIÉRA
Režie: R. Mezníková, A.Košařová, K. Procházková
Produkce: Studio vizuální etnografie, Katedra antropologie FF ZČU
Kamera: Adéla Košařová
Scénář: Radka Mezníková
Střih: Šimon Špidla
Jazyk dialogů: čeština
Jazyk titulků: -
Autorky jsou studentky sociální a kulturní antropologie na Západočeské Univerzitě v Plzni.
Norsko, 2014, 37 min
F. Storaas, R. Scott, G. Kassa
31.01.2015 20:30
Je nahlášena vražda ženy – další případ pro Husseina. Islámští pastevci Afarové obývají severovýchodní region Etiopie. Někteří se usadili v městech a obchodních uzlech, kde jsou přítomny i orgány etiopské státní správy včetně policie a dalších složek. Mnoho Afarů kombinuje obě tato prostředí – bydlí ve městě, ale zároveň udržují blízký kontakt se svými kočovnými příbuznými.
Hussein Hayie pracuje jako mírový a bezpečnostní úředník. Náplní jeho práce je rozhodovat, zda by se případem měla zabývat policie v rámci trestního řízení nebo by měl být řešen tradičním způsobem, tedy ho přenechat k rozhodnutí stařešinovi klanu. Afarská politika je založena na územním i příbuzenském principu. Politické instituce jsou zaměřeny na společenskou kontrolu a urovnávání konfliktů. Klanoví vůdci jsou často vyzýváni, aby zakročili dříve, než malá záležitost přeroste ve vraždu, nebo v případě vraždy vyjednat podmínky odškodnění tak, aby se zabránilo dalšímu prolití krve. Film sleduje Husseina Hayie ve městě a při návštěvách rodin v kočovných táborech. Jakožto státní zaměstnanec je neustále ve službě a ve filmu vidíme, jak je povolán k akci.
Režie: Frode Storaas, Rolf Scott, Getachew Kassa
Produkce: Universiy Museum of Bergen, Norsko
Jazyk dialogů: afarština, amharština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Frode Storaas je profesorem v University Museum of Bergen, Norsko
Rolf Scott je PhD student na University of Bergen, Norsko
Getachew Kassa je docent na Addis Ababa University
Festivaly (výběr):
GIEFF in Gottingen, Německo
EASA in Tallllin, Estonsko
NAFA in Island
AAA in Washington DC, USA
Ethnographic Cinema, Moskva
Egypt, 2014, 28 min
B. Dunne
30.01.2015 19:30
Film The Orchard Keepers nás zavede na Sinajskou poušť. Za kamennými zídkami potkáváme doktora Ahmada, posledního žijícího bylinkáře, který se vyučil starodávnému umění pouštního léčitelství. Je to však Amariya – houževnatá a energická přírodovědkyně, jejíž jizvy a kouzlo jsou hlavním námětem filmu. Její vztah k zemi jí proměnil život neobvyklým způsobem. Tento film vzdává poctu její okouzlující svobodě.
Krátký výlet, který se měl zaměřit na několik zbývajících sadů, se pro filmařku Bryony Dunne stal přelomovým zážitkem. Rok žila s kmenem Gabaliya a získala tak jedinečný vhled do rozvrstvených kmenových struktur a mýtů, jež obklopují tento hornatý region.
Režie, kamera, scénář: Bryony Dunne
Produkce: Les Film du Renard
Střih: Julien Schmid, Tamer Ashry
Jazyk dialogů: angličtina, arabština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Bryonny Dunne je irská umělkyně žijící v Káhiře, která se věnuje antropologii, sociologii, ekologii a výtvarnému umění. Její projekty si kladou za cíl prozkoumat vztah člověka ke krajině a vývoj osidlovaní. Prostřednictvím instalací, filmu a fotografie zkoumá nehmotné kulturní dědictví, mýty a tradiční zvyklosti. Vyučuje na German University v Káhiře.
Festivaly (výběr):
Ismallia International Film Festival, Egypt
Saratov International Film Festival, Rusko
Banff Mountain International Film Festival, Alberta, Kanada
Goldsmiths University, Dep. of Visual Anthropology, Londýn, Velká Británie
German University, Cairo, Egypt
Bilbao Mountain Film Festival, Španělsko
Burkina Faso, Španělsko, 2014, 15 min
E. Molina
31.01.2015 21:25
Desirée zasvětil celý svůj život loutkám, ale musí se s nimi na chvíli rozloučit. Jeho kamarádka Fabe se však rozhodla vytvořit vlastní loutkové představení, aby děti naučila, jak je důležité chodit do školy.
Hřbitov loutek v Ouagadougou v Burkina Fasu je výchozím bodem tohoto příběhu plného snů a cílů.
Režie, kamera, scénář, střih: Elena Molina
Produkce: Ariadna Dot
Jazyk dialogů: francouzština
Jazyk titulků: angličtina, češtin
Elena Molina studovala audiovizuální komunikaci na Universidad Complutense v Madridu. Studia dokončila na italské Università degli Studi di Perugia a Universitat Pompeu Fabra v Barceloně v roce 2005.
Spolupracovala s několika španělskými produkčními společnostmi, např. Playtime sl., Canónigo Films, Kilimanjaro Prod., BNC Productions aj. jako asistentka režie, kameramanka a střihačka.
Má ráda dokumentární filmy, má za sebou dvouletou zkušenost v roli režisérky krátkých dokumentárních filmů pro katalánskou televizi a také se podílela na produkci a fotografování posledních čtyř ročníků Creative Documentary Workshop v Francesca Bonnemaison Women Cultural Centre v Barceloně.
Festivaly (výběr):
Film Festival for Women in Harare, Zimbabwe
Women and Films Festival - Best short Doc Award
Femcine, Santiago, Chile
Festival Int. Cine, Pamplona, Španělsko
Česká republika, 2014, 8 min
A. Dvořáková
31.01.2015 17:30
Film se odehrává v ulicích Prahy a blíže přestavuje Jiřího, který se již léta živí jako pouliční muzikant. Ten v rozhovoru reflektuje legitimní otázky města a stále se měnící povolení pouliční produkce. V neposlední řadě snímek zprostředkuje náhled do konfliktů i přátelství, která na ulici dennodenně vznikají.
Režie, produkce, kamera, střih: Anna Dvořáková
Jazyk dialogů: čeština
Jazyk titulků: -
Autorka je v současné době studentkou navazujícího magisterského programu sociální antropologie na Univerzitě Pardubice.
Váchán, 2014, 60 min
Libor Dušek
30.01.2015 18:00
Sociální antropolog Libor Dušek provádí terénní výzkum ve středoasijských velehorách (Pamír, Hindúkúš) již deset let. Jeho fotografie zachycují živobytí etnika Váchánců na území třech států: Afghánistánu, Pákistánu a Tádžikistánu v srpnu-říjnu 2014. Vernisáž výstavy proběhne v předsálí Bia Oko i s průvodním slovem autora. Fotografie budou vystaveny pouze po dobu konání festivalu.
Srbsko, Velká Británie, 2014, 30 min
M. Wynants
31.01.2015 17:50
Jasmina, Toplica a Claudia žijí v neformální osadě na okraji Bělehradu. Stejně jako ostatní romské rodiny v okolních chatrčích žijí v důsledku diskriminace a vyloučení v extrémní chudobě. Vlivem migrace a deportace do a z Německa žije Jasmina odděleně od svých rodičů a bratrů. Film sleduje, jak je obtížné vydělávat si na živobytí na okraji společnosti. Zkoumá také, jak si jeho protagonisté pamatují život v západní Evropě a doufají, že se tam v blízké době vrátí. Každodenní život Jasminy a Tonyho je prostoupen myšlenkami na útěk, migraci a tím, aby Jasminině dceři poskytli lepší vyhlídky na budoucnost.
Režie, kamera, scénář, střih: Marlene Wynants
Produkce: Marlene Wynants a Granada Centre for Visual Anthropology, Manchester
Jazyk dialogů: němčina, srbština, romština
Jazyk tituků: angličtina, čeština
Marlene Wynants studovala sociální a kulturní antropologii v Hamburgu a vizuální antropologii na University of Manchester. Tento film je absolventským projektem magisterského studia na Granada Centre for Visual Anthropology.
