FEEDING THE PIGS
Denmark, 2012, 5 min
Peter I. Crawford
25.01.2013 19:35
Pro některé z řady rozmanitých kultur v Pacifiku, konkrétně v Melanésii, je prase nejdůležitějším domestikovaným zvířetem. Prase je převážně využíváno k různým ceremoniálním účelům, jako je pohřeb, svatba a přechodové rituály. Několik filmů se v rámci dlouhodobého projektu "Reef Islands Ethnographic Film Project" věnovalo zabíjení prasat ve spojitosti s těmito rituály. Pořízené záběry mohly místy vyvolávat znepokojivý obraz vztahu mezi lidmi a zvířaty, obzvláště pro moderního konzumenta, který zná maso pouze z pultů v supermarketu. V tomto krátkém filmu matka, otec a jejich syn chodí ven krmit svá prasata, zprostředkovávají nám tak dojem celkově rozdílného vztahu mezi člověkem a zvířetem. Můžeme vidět prvky něhy, péče a lásky. Zároveň nám film ukazuje, jak se děti prostřednictvím soužití se zvířaty učí poznávat přírodu a technologii.
Peter I. Crawford je sociální antropolog, filmař a vydavatel. Od roku 1970 byl aktivním členem "Nordic Anthropological Film Association" (NAFA). V současné době je profesorem vizuální antropologie na University of Tromso v Norsku a hostující profesor vizuální antropologie na Free University v Berlíně. Společně s Dr. Jens Pinholtem z Aarhuské univerzity vedl "Reef Islands Ethnographic Film project" (Šalamounovy ostrovy) od roku 1994 a natočili celou řadu etnografických filmů založených na materiálu zaznamenaného v roce 1994, 1996, 2000, 2005 a 2010. Jeho nakladatelství "The Intervention Press" (www.intervention.dk) publikovalo řadu knihu o antropologii a vizuální antropologii. Žije v Aarhusu v Dánsku.
Režie: Peter I. Crawford
Produkce: Interventinon Press
Jazyk dialogů: Aiwo (Reef Islands)
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
The 32 NAFA International Ethnographic Film Festival, Tromse, Norway, 23-26 August 2012
Film ukazuje, jak prostřednictvím vyprávění lidé sdílejí svou kolektivní historii. Etnikum Tai v čínské prefektuře Dehong vyznává théravádový buddhismus. Pro lepší žití v tomto a dalších životech praktikují důstojné rituály a usilují o "zásluhu". Těmto rituálům věnují celá léta života a zároveň spoří peníze, kterými posléze přispívají na stavbu budhistických soch a stvabu mostů. Největší dárci najímají intelektuály, aby zaznamenávali tyto dobré skutky do písemné formy, čímž je uchovávají pro další generace. Vzniklé texty jsou nazývány Lik Yaat a jsou psány v malebných slovech a rýmech. Po čínské kulturní revoluci jen nemnozí umí Lik Yaat tvořit a zpívat. Wan Xiang-ya usiluje o zachování této tradice. Je to první a zároveň poslední žena, která umí Lik Yaat psát.
S.A.P.E. je zkratka "Společnosti tvůrců atmosféry a elegantních lidí". Stoupenci tohoto hnutí se mezi sebou vzájemně nazývají "sapeurs". Sapeři jsou muži oddaní elegantnímu oblékání; pocházející z Konga – Brazaville, stejně tak jako samotné hnutí. Převážná část členů této společnosti se nyní usadila v Paříži, v hlavním městě módy, tedy na ideálním místě, kde si lze pohrávat s módou a stát se tak uznávaným „saperem“. V Paříži se nazývají "yayas", což je výraz v jazyce lingala označující stařešinu, který si zaslouží úctu a uznání v rámci komunity. Tedy termín označující ty, kteří si prošli a zažili cestu, na jejímž konci se stali součástí společnosti S.A.P.E. Prostřednictvím příběhů hlavních hrdinů, kterými jsou Fuluzioni Di Aluzioni, Anick Betin "General Florencie" a Cardel Matsanga máme možnost poznat hlavní aspekty této zajímavé konžské společnosti.
