ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Hungary, 2007, 41 min
Kriszta Bódis
28.01.2011 21:40
„Muž je jiný než žena. Muž může dělat více věcí, žena žádné.“ říkají olaští Romové z maďarské župy Békés. Tradice podobných předpokladů drží tuto komunitu pevně pohromadě. Být dospělou dívkou znamená být zralou ženou. Stát se dospělou dívkou je přelomový bod.
„Bárisej“ je genderový dokumentární film pojednávající o genderových rolích olašské romské komunity s jejími ojedinělými zákony a tradicemi žen a jejich ženským výkladem.
Režie: Kriszta Bódis
Narozena v Budapešti v roce 1967. Kriszta je spisovatelkou, dokumentární filmařkou a psycholožkou.
Produkce: FILMPLUS, Budapest, Hungary
Kamera: Francisco Gózon, Márton Vízkelety, Mária Takács
Czech Republic, 2010, 26 min
Jiřina Kosíková
29.01.2011 14:00
Věra Fialová se narodila na konci 1. světové války jako nemanželské dítě Češky a Poláka - ruského válečného zajatce. Ve starém kufru má uloženy písemné a obrazové dokumenty z 1. a 2. světové války. V jejích vzpomínkách, doprovázených zpěvem písní z rodinného repertoáru, jsou zachyceny "malé dějiny" - životní příběh jedné ženy na pozadí velkých historických událostí 20. století.
Sestřih ze záznamů pořízených během etnologického terénního výzkumu v letech 2007 a 2009. Film vznikl v rámci výzkumného záměru Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. Praha "Kulturní identita a kulturní regionalismus v procesu formování etnického obrazu Evropy" (reg.č. AV0Z90580513).
Režisérka Jiřina Kosíková (*1952) pracuje jako etnoložka v Etnologickém ústavu AV ČR, v.v.i. Praha - pracoviště Brno. Specializace: Vizuální antropologie. Využití videozáznamu jako metody a techniky terénního výzkumu.
Produkce: Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Veveří 97, 602 00 Brno
Belgium, 2011, 15 min
Petar Veljacic
28.01.2011 22:40
V současné kultuře jsme všichni vedeni k životu a reprodukci v dvougenderových společnostech a bereme na sebe role „přirozeně“ předurčené biologickým pohlavím člověka. Některé studie s tím nesouhlasí.
Režie, produkce, kamera, střih: Petar Veljačic
Petar se narodil v roce 1979 v Aleksinači v Jugoslávii. Vystudoval na Univerzitě v Bělehradu na katedře Etnologie a antropologie. Své filmové vzdělání odstartoval na filmové škole Academy of Film Center v Bělehradě a později ho dál rozvíjel na poli vizuální antropologie. Od roku 2009 žije a pracuje v Bruselu.
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.
KONTAKT
Neváhejte se nás zeptat, či rovnou poslat film (s vyplněnou přihláškou) na e-mailovou adresu:
[email protected]
„Muž je jiný než žena. Muž může dělat více věcí, žena žádné.“ říkají olaští Romové z maďarské župy Békés. Tradice podobných předpokladů drží tuto komunitu pevně pohromadě. Být dospělou dívkou znamená být zralou ženou. Stát se dospělou dívkou je přelomový bod.
Věra Fialová se narodila na konci 1. světové války jako nemanželské dítě Češky a Poláka - ruského válečného zajatce. Ve starém kufru má uloženy písemné a obrazové dokumenty z 1. a 2. světové války. V jejích vzpomínkách, doprovázených zpěvem písní z rodinného repertoáru, jsou zachyceny "malé dějiny" - životní příběh jedné ženy na pozadí velkých historických událostí 20. století.
V současné kultuře jsme všichni vedeni k životu a reprodukci v dvougenderových společnostech a bereme na sebe role „přirozeně“ předurčené biologickým pohlavím člověka. Některé studie s tím nesouhlasí.
