ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
V Indii, v Uttar Pradeshi, bojuje žena proti nespravedlnosti a mužskému násilí. Tou ženou je Sampat Pal, která založila Pink gang. Tisíce žen nyní bojují společně v růžových šatech a s růžovými holemi.
Režie: Enrico Bisi
Enrico se narodil v roce 1975. Vystudoval Univerzitu v Turíně v Itálii, obor Literatura a filosofie. Od roku 2000 je nezávislým režisérem a střihačem.
Norway, Macedonia, 2010, 35 min
Frode Storaas, Elizabeta Koneska
29.01.2011 20:05
Filip je studentem na Mac Brod Gymnáziu. Bydlí na kolejích. Alija je jeho dobrým kamarádem ze školy. Patří ale k odlišným náboženským obcím a to je rozděluje nejen během přestávky na oběd, ale vůbec kdykoli mimo školní vyučování. Filip tráví své víkendy ve své rodné vesnici Samokovu, kde sbírá houby na prodej a pomáhá svým prarodičům a mamince v jejím malém obchodě. Alija každý den dojíždí ze své rodné vesnice Plasnice.
Tento dokumentární film poukazuje na situaci na makedonském venkově, kde nezaměstnanost nutí lidi opouštět své vesnice. Tato skličující realita zastiňuje vztahy mezi etnickými a náboženskými skupinami.
Režie, kamera: Frode Storaas, Elizabeta Koneska
Jako antropolog pracoval Storaas s pastevci a chovateli skotu a jiných domestikovaných zvířat v Súdánu, Keňi, Ugandě a Etiopii. Jeho hlavním zájmem jsou obecná antropologie, ekonomika a politika. Jako autor filmů se zúčastnil projektů v Africe a na Středním Východě, v Řecku a Makedonii, v Mexiku a Spojených státech amerických, v Číně a Norsku. Tématem některých z těchto projektů je magie, konkrétně jak může víra v magii ovlivnit každodenní život.
Koneska je vedoucí kurátorkou v Národním muzeu Makedonie ve Skopje na oddělení etnologie. Předmětem jejího zkoumání jsou převážně: tradiční jídlo, mědikovci a klempíři, slovanská ortodoxní komunita v Istanbulu, sdílené svatyně a turecké a jiné muslimské etnické a náboženské komunity. Koneska již natočila 12 filmů založených na výzkumech v Makedonii a Turecku.
Produkce: Macedonian Centre for Photography, Skopje, Makedonie
Russia, 2008, 26 min
Ivan Golovnev
29.01.2011 17:20
Tento film nás zavede do světa starého muže, Petra Sengepova, posledního šamana krymské řeky, který žije sám v hluboké sibiřské tajze. Území khanského lidu je základním zdrojem těžby ropy v Rusku. Asi 70% celkového objemu vytěžené ropy v Rusku pochází právě z tohoto zdroje. Těžební společnosti aktivně skupují rozsáhlá území na severu Sibiře. Původní obyvatelé jsou nuceni tuto oblast, své vlastní dědictví, opouštět a tím připustit, aby moderní společnost pohltila jejich starověkou kulturu.
Režie, kamera: Ivan Golovnev
Ivan se narodil v roce 1978. Vystudoval Omskou Státní Univerzitu. V roce 2002 dokončil studium ve Sverdlovském Filmovém studiu v Jekatěrinburgu, oddělení režie, film aTV. V roce 2005 dokončil Nejvyšší filmové kurzy psaní a režie v Moskvě. Ivan Golovnev je vítěz a účastník mezinárodních filmových festivalů a filmových projekcí.
Produkce:Ethnographic Bureau Studio, Jekatěrinburg, Rusko
Střih: Yuri Yatsencko
Ocenění (výběr):
Best international documentary at the International Film Festival CORTOPTERE, Itálie 2008
Best international documentary at the International Teheran Short Film Festival, Iran 2008
Prize of the Directorate of the SHAKEN STARS International Film Festival, Kazachstán 2009
Best short documentary at the International "Gold Panda" Awards, Čína 2009
Special Mention of International Jury at the Festival de Aguilar de Campoo, Španělsko 2009
Audience Award at the ESPIELLO International Film Festival , Španělsko 2010
Prize of the Jury at the "Toamna la Voronet" International Film Festival, Rumunsko 2010
Special Mention of the International Jury at the InkaFest Mountain Film Festival, Peru 2010
Special Mention for editing at the XIX International Festival of Ethnological Film, Srbsko 2010
Grand prize at the XII "Finno-Ugric World" International Film Festival, Rusko 2010
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.
KONTAKT
Neváhejte se nás zeptat, či rovnou poslat film (s vyplněnou přihláškou) na e-mailovou adresu:
[email protected]
V Indii, v Uttar Pradeshi, bojuje žena proti nespravedlnosti a mužskému násilí. Tou ženou je Sampat Pal, která založila Pink gang. Tisíce žen nyní bojují společně v růžových šatech a s růžovými holemi.
Filip je studentem na Mac Brod Gymnáziu. Bydlí na kolejích. Alija je jeho dobrým kamarádem ze školy. Patří ale k odlišným náboženským obcím a to je rozděluje nejen během přestávky na oběd, ale vůbec kdykoli mimo školní vyučování. Filip tráví své víkendy ve své rodné vesnici Samokovu, kde sbírá houby na prodej a pomáhá svým prarodičům a mamince v jejím malém obchodě. Alija každý den dojíždí ze své rodné vesnice Plasnice.
Tento film nás zavede do světa starého muže, Petra Sengepova, posledního šamana krymské řeky, který žije sám v hluboké sibiřské tajze. Území khanského lidu je základním zdrojem těžby ropy v Rusku. Asi 70% celkového objemu vytěžené ropy v Rusku pochází právě z tohoto zdroje. Těžební společnosti aktivně skupují rozsáhlá území na severu Sibiře. Původní obyvatelé jsou nuceni tuto oblast, své vlastní dědictví, opouštět a tím připustit, aby moderní společnost pohltila jejich starověkou kulturu.
