HOLUBOJE
Czech Republic, 2010, 25 min
Martin Šmoldas
29.01.2011 16:10
Krajanská obec Holuboje, byla v tzv. Besarábii (území dnešního Moldavska) založena českými kolonisty už v roce 1864. V pestré národnostní směsici tohoto regionu si holubojští krajané uchovaly prvky jazyka a lidové kultury, v Čechách mnohdy již dávno zapomenuté. Unikátní je hlavně soubor dechové hudby, který v obci nepřetržitě funguje (i s řadou českých písniček) už neuvěřitelných 146 let.
I přes tyto folklórní zajímavosti jsou však místní lidé svázáni se stejnými problémy jako všichni obyvatelé izolovaného a chudého Moldavska. Rozvrat hospodářství, rozpad zemědělských družstev a každodenní existenční problémy, které ohrožují i fungování samotné dechovky. Autor snímku nás seznamuje se čtyřmi postavami, obyvateli Holuboje, kteří nám postupně dávají nahlédnout do minulého i současného života krajanů v Moldávii.
Režie, produkce, kamera, střih: Martin Šmoldas
Martin Šmoldas studuje sociální antropologii na Univerzitě Pardubice. V rámci studia se účastnil několika výzkumů. Mezi jinými i v české krajanské obci Holuboje, v Moldavsku.
Jazyk dialogů: čeština
Jazyk titulků: žádné
Premiéra!!!
„Muž je jiný než žena. Muž může dělat více věcí, žena žádné.“ říkají olaští Romové z maďarské župy Békés. Tradice podobných předpokladů drží tuto komunitu pevně pohromadě. Být dospělou dívkou znamená být zralou ženou. Stát se dospělou dívkou je přelomový bod.
Daleko, daleko na Severu, kde se začíná den a zbíhají se oceány, leží malá vesnička Nové Čaplino. Vláda se rozhodla, že z ní udělá turistické místo. Je zima, mínus 30C. Turisté nepřijíždějí. Jsou na ně jen vzpomínky, stopy zaváté sněhem. Lidé žijí v kartonových domech a tančí. Čekají na turisty. Přijíždí jen jejich rodačka Vika, která žije ve velkoměstě a nebyla několik let doma. Tak všichni čekají dál ... a tančí... Obyvatelé Nového Čaplina nejsou vyjímka. Všichni máme právo toužit po atrakci a někdy zas atrakcí být... a stejně tak zůstat sami sebou. Touha být někým jiným je v každém z nás. Vycházíme ze samy sebe, zkoušíme se převtělit do někoho jiného, abychom se pak jinými vrátili k sama sobě a byli jimi více než kdykoliv předtím. Film o turismu proudy turistů nezastaví. Může však položit otázky, které souvisí s tím, jak smýšlíme o světě, který "navštěvujeme" jako turisté a co takový přístup ke světu říká o nás samých.
