ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.
Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.
ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.
Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.
Někdy i zjevně obyčejné lidské životy skrývají mimořádné příběhy: příběhy neznámých lidí, v nichž dřímá vnitřní síla, která může změnit svět. Roba pochází ze zapadlé vesničky kdesi v Etiopii. Jako člen rodiny Karrayu vyrostl mezi pastevci a jejich velbloudy a jeho cesta životem byla už od narození jasně dána. Nicméně touha po vzdělání obrátí jeho život naruby a spustí řadu nečekaných událostí: útěk z rodného území do hlavního města, konflikt s rodinou, vnitřní pochyby a touhu po usmíření, osamělost městského života, nečekanou cestu do Itálie, smrt bratra v etnickém konfliktu a konečně naplnění velkého snu.
Džíny a martó odhalují složitost “Etiopie nového milénia”, sevřené mezi moderním světem a tradicí, pasteveckým a městským způsobem života, mezi starou a novou generací, která se zoufale snaží přizpůsobit závratně rychlým změnám. Robův jedinečný pohled na věci nabízí nový způsob přemýšlení o palčivých problémech dneška, zejména to, jak může staré a nové společně tvořit lepší budoucnost pro všechny.
Claudia Palazzi - socioložka a filmařka. V roce 2005 natočila dva dokumenty ("In Benito´s land. Predappio" a "Memories of Crespi d´Adda"), filmy byly vybrany na několik mezinárodních festivalů. V roce 2008 začala psát a pracovat jako asistent režie v dokumentech zaměřených na moderní společnost a kulturu.
Clio Sozzani - antropoložka a filmařka. Od roku 2005 pracuje jako režisérka a scripwriter pro různé mezinárodních produkční společnosti a neziskové organizace, především v Itálii, Senegalu a Etiopii.
Režie: Claudia Palazzi & Clio Sozzani
Jazyk dialogů: Amharis/ Omoro
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Nejlepší dokument na festivalu CINESTRAT 2011 ve Španělsku
Vítěz ceny "Babel" a "Trenord" a zvláštní uznání na XXII africkém, asijském a latinskoamerickém Film festivalu v Miláně (2012)
Spain, 2012, 16 min
Farapi & Monika Hertlová
26.01.2013 17:30
Lokální zásobitelství zemědělskými produkty hraje v Baskicku důležitou roli. I přes silný tlak dovozu zahraničního zboží jsou tradiční trhy nedílnou součástí každodenního života místních lidí. Množství rodinných statků tak pokračuje i dnes ve výrobě a produkci vynikajících potravin. Práce na statku je však většinou spojována s mužem - mužem pastevcem, zemědělcem, obchodníkem. Ačkoli je i žena nedílnou součástí tohoto světa, je v rurálniím světě spíše upozaďována. Jaká je ale každodenní realita ženy - statkářky? Jaké jsou její starosti a radosti? Najít odpovědi na položené otázky a zviditelnit ženu v kontextu v procesu zemědělské výroby bylo cílem tohoto dokumentu "Gaur 8 Azokan", který vznikl na základě lokální potřeby emancipace vesnických žen, o jejíchž tvrdé práci toho víme jen velmi málo. Snímek se prostřednictvím antropologické perspektivy snaží poukázat na komplementární charakter genderových rolí ve vesnickém prostředí. Rurální svět by v této podobě, bez obou složek jak produktivní tak reproduktivní, jak mužské tak ženské, nemohl existovat.
FARAPI je konzultační firma Aplikované antropologie sídlící v San Sebastiánu v Baskickém Španělsku. Přijímají veřejné i komerční zakázky v oblasti sociálních témat (genderová rovnost, migrace, minority, průzkum trhu atp.). Dokumentární film "Gaur 8 Azokan" je druhým audiovizuálním výstupem dlouhodobého výzkumu současného postavení žen v rurálním prostředím Baskicka.
Monika Hertlová spolupracovala s FARAPI na výrobě dokumentu v rámci pracovní stáže. Dále je spoluautorkou krátkého dokumentu "Nekopejte do nás, ještě nejsme mrtví" (2011), který reflektuje současné aktivity trampského hnutí v České republice. Nyní Monika působí ve Studiu vizuální etnografie na katedře antropologie FF, ZČU kde spolupracuje na výrobě dalších snímků.
Režie: Farapi & Monika Hertlová
Produkce: Asociación de Mujeres Kimetz
Jazyk dialogů: španělsština, baskičtina
Jazyk titulků: čeština
Spain, 2012, 56 min
Javier Arcos & Javier Jarillo
25.01.2013 21:40
Skupina mladých lidí ve městě Velingara v jižním Senegalu touží hrát divadlo. Chtějí-li se ale dostat na jeviště a tak procestovat celý kraj Casamance, čeká je boj s rodinami, ale i vlastním strachem, když musí volit mezi tradicí a moderním světem.
Javier Arcos je lékař a filmař. V roce 2007 založil firmu Synechia Film s Javierem Jarillo, který je režisérem a producentem. Společně se specializují na "Social Cinema". "Shame in the time of Cholera" je jejich první celovečerní film. V průběhu roku 2011 pracovali na čtyřech dokumentech "International Library of Huanitarian Medicine"(ve spolupráci se Světovou zdravotnickou asociací a Spanish Agency of Cooperation).
Režie: Javier Arios & Javier Jarillo
Produkce: Sinechia Films
Jazyk dialogů: francouzština, wolof & poulard
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu:
Festival Internacional de Cine y Video Alternativo y Comunitario "Ojo al Sancocho" (Columbia)
Festival Di Cinema Africand Di verona (Italy)
Montana Cine International Film fetsival (United States)