LOOKING AT THEMSELVES: BABALUDA LUDA
Romania, 2012, 33 min
Mihai Andrei Leaha
26.01.2013 18:35
Protagonisté filmu jsou natáčeni, zatímco sledují záznam etnografické události, kterou společně zažili. Jejich zpětná vazba posiluje porozumění tomu, co je to etnografická reprezentace. Film sleduje způsob, jak je vizuální narativ konstruován prostřednictvím zpětné vazby od protagonistů-informátorů. Zvláštní pozornost je věnována svátku Babaluda v Rumunsku a vizuální reprezentaci tohoto svátku. Využití techniky chronotopické montáže podle Bachtina pomáhá konstruovat jednotu času a prostoru. Což vytváří iluzi, že divák sleduje film společně s jeho protagonisty.
Mihai Andrei Leaha je doktorandem filologie na Evropských studiích fakulty, "Babes-Bolyai" University, Cluj-Napoca, Cluj v Rumunsku. Jeho práce se zabývá vizuální etnografií, konkrétně restrukturalizací antropologických znalostí, zkoumání rumunských tradičních zvyků.
Režie: Mihai Andrei Leaha
Produkce: Triba Film
Jazyk dialogů: rumunština
Jazyk titulků: angličtina, čeština
Uvedení filmu, ocenění:
Studentská cena na Goettingen International Ethnographic Film Festival.
Vybrán na Filmový festival v Sofii (IFEF 2012), Athény (Ethno Fest 2012) a Ho Chi Minh City (AnthroFilmFestival 2012)
Studentský snímek se snaží proniknout do života jedné skupiny vystupující "proti stávající politické situaci, konzumerismu a uniformutě". Pomocí vylepování plakátů se snaží vstoupit do veřejné mediální sféry ulice a poukázat na to, co oni sami cítí jako útlak či útok na svobodu člověka. Tento boj vedou 3 kluci - "Úsvitu", jež spojuje nespokojenst, názory a emoce pociťované ze společnosti. Pomocí "filmové řeči" se autoři snaží zprostředkovat divákovi nejen jejich společné názory a pocity, ale i osobité vidění světa.
Lokální zásobitelství zemědělskými produkty hraje v Baskicku důležitou roli. I přes silný tlak dovozu zahraničního zboží jsou tradiční trhy nedílnou součástí každodenního života místních lidí. Množství rodinných statků tak pokračuje i dnes ve výrobě a produkci vynikajících potravin. Práce na statku je však většinou spojována s mužem - mužem pastevcem, zemědělcem, obchodníkem. Ačkoli je i žena nedílnou součástí tohoto světa, je v rurálniím světě spíše upozaďována. Jaká je ale každodenní realita ženy - statkářky? Jaké jsou její starosti a radosti? Najít odpovědi na položené otázky a zviditelnit ženu v kontextu v procesu zemědělské výroby bylo cílem tohoto dokumentu "Gaur 8 Azokan", který vznikl na základě lokální potřeby emancipace vesnických žen, o jejíchž tvrdé práci toho víme jen velmi málo. Snímek se prostřednictvím antropologické perspektivy snaží poukázat na komplementární charakter genderových rolí ve vesnickém prostředí. Rurální svět by v této podobě, bez obou složek jak produktivní tak reproduktivní, jak mužské tak ženské, nemohl existovat. 
