AntropoFEST.cz

ÚVOD

ANTROPOFEST je mezinárodním festivalem filmů se sociálně antropologickou tématikou.

Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů, které v České republice v podstatě nelze zhlédnout. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Prostřednictvím těchto specifických dokumentů totiž můžeme společně poznávat život nejrůznějších lidských společenství, sociálních skupin či jedinců z celého světa, a to považujeme za obzvlášť důležité.

ANTROPOFEST je organizován stejnojmenným spolkem založeným v květnu 2010 absolventy studijního oboru sociální antropologie (více viz O NÁS) . Festival a veškeré dění kolem něj zajišťujeme zcela na dobrovolnické bázi.

Festival se koná každým rokem vždy na konci ledna v Praze, kde probíhá hlavní filmová přehlídka. V průběhu jara pak s našimi partnery pořádáme tzv. „Ozvěny Antropofestu“ v dalších českých i slovenských městech. Např. v Brně, Pardubicích, Bratislavě, Nitře a dalších městech.

NOVINKY

09 05

Srdečně vás zveme na brněnské Ozvěny Antropofestu v pondělí 11.5. od 17h do kavárny Falk (Gorkého ul. ). Mužete se těšit na filmy Commom Roads, Ulice spojuje a Lakros,po kterém vás čeká i diskuze s autory.

29 04

Ve středu 29.4. od 19:00 si můžete v pardubickém Klubu 29 vychutnat filmy Ulice spojuje (následuje debata s autorkou), Orchard Keepers a Honey.

31 01

Omlouváme se všem příznivcům Antropofestu, ale nedělní projekce filmu Bertsolari je zrušena.

22 01

Workshopy "Lakros - způsoby pohledu" a "Common Roads - reaserch and production context" a promítání filmu Bertsolari proběhne v Café Jedna ve Veletržním paláci, Dukelských hrdinnů 530/47, Praha 7.

16 01

Jsme potěšeni, že na Antropofestu 2015 přivítáme tyto hosty: Livii Šavelkovou a Milana Durňaka (Lakros), Lanu Askari (Haraka Baraka), Tommiho Mendela (Common Roads), Adélu Košařovou (Odpad na talíři), Annu Dvořákovou (Ulice spojuje), MIchala Pavláska (Druhé Vojvodovo), Frodeho Storaase (The Go-Between), Christine M. Janney (Living Quechua) a Libora Duška, autora výstavy.

více novinek

PROGRAM

29.01.2015

20:00

Slavnostní zahájení

29.01.2015

20:05

Lakros - to je způsob života

30.01.2015

18:00	Výstava "Trojí tvář Váchánu"
19:00	Growing Soul - My daughter´s Ritual Journey
19:30	The Orchard Keepers
20:00	Haraka Baraka
20:30	Diskuze a přestávka
21:00	Common Roads - Pilgrimage and Backpacking in the 21st Century
22:30	Diskuze

31.01.2015

14:00	Lakros – způsoby pohledu, Café Jedna
15:00	Common Roads - reaserch and production context, Café Jedna
17:15	Odpad na talíři
17:30	Ulice spojuje
17:35	Diskuze a přestávka
17:50	What Life is like here
18:20	Druhé Vojvodovo: myslet obrazem
18:50	Diskuze a přestávka
19:15	Afluentes
19:40	Living Quechua
20:00	Diskuze a přestávka
20:30	The Go-Between - Afar of Ethiopia
21:05	Přestávka
21:25	The Puppet´s Cemetery
21:40	Honey
22:20	Zakončení

01.02.2015

14:00

Bertsolari

FILMY

COMMON ROADS - REASERCH AND PRODUCTION CONTEXT, CAFÉ JEDNA

Švýcarsko, 2015, 60 min
Tommi Mendel
31.01.2015 15:00

Autor filmu Tommi Mendel bude hovořit o výzkumném kontextu, hlavních výzkumných otázkách, teoretickém pozadí, metodologii a výsledcích.

Akce proběhne v Café Jedna (kavárna Národní Galerie, Dukelských hrdinnů 530/47, Praha 7).

HARAKA BARAKA

Nizozemí, Irák, Velká Británie, 2014, 27 min
L. Askari
30.01.2015 20:00

Po více než 20 letech v Nizozemsku se moji rodiče Gulzar a Shwan rozhodli vrátit do Kurdistánu. Na počátku 90. let prchali před iráckým režimem, ale v poslední době se Kurdistán proměnil v bezpečnou oblast v tomto regionu. Vzhledem k současnému napětí okolo ISIS se však politická a společenská situace dramaticky mění. Haraka Baraka vypráví příběh návratu mých rodičů do vlasti.
FESTIVALOVÁ PREMIÉRA

Režie, Kamera, Produkce, Střih, Scénář: Lana Askari

Jazyk dialogů: kurdština, holandština, angličtina
Jazyk titulků: angličtina, čeština

Lana Askari studovala humanitní vědy na University College Utrecht a sociální antropologii na University of Cambridge. Její výzkum se zaměřuje na muzejní a vizuální antropologii, trauma a paměť, regiony po skončení konfliktu, kurdskou diasporu a antropologii smrti. Dokumentární film studovala v Granada Centre for Visual Anthropology a nedávno zahájila doktorské studium na univerzitě v Manchesteru věnující se Kurdům vracejícím se do iráckého Kurdistánu.

DRUHÉ VOJVODOVO: MYSLET OBRAZEM

Česká republika, 2013, 31 min
M.Pavlásek
31.01.2015 18:20

Vojvodovo je vesnice v Bulharsku, kde v letech 1900–1950 žilo několik stovek českých protestantů. V rámci poválečné reemigrace do pohraničí ČSR se na jižní Moravu spolu s nimi přestěhoval rovněž „duch“ jejich světa. O jeho vyvolání se film prostřednictvím video-elicitace pokouší. Vizuální obrazy vojvodovských kulis se stěhují k těm, kteří je postupně vyplňují významy prožitého, podobně jako je ve filmu oblékána figurína symbolizující tuto komunitu. Mezi strážce odkazu paměti dnes patří kromě rodáků i generační potomci a profesionální etnografové, kteří kouzlu Vojvodova propadli, a na (re)konstrukci jeho obrazu se svými texty významně podílejí. Podobnou roli jistě sehrává i tento film, multivokální vizuální narativ konstruovaný „tady“ a „tam“ (na jižní Moravě a v Bulharsku), druhé Vojvodovo. Aspekt geografické vzdálenosti je potlačen, do popředí je postavena vzájemnost distribuovaná profesionálními etnografy, internetem i setkáními (ex)Vojvodovčanů. Vyvstává tak otázka, kde se dnes Vojvodovo vlastně nachází.

Režie, kamera, scénář, střih: Michal Pavlásek
Produkce: Etnologický ústav AV ČR, v.v.i.

Jazyk dialogů: čeština, bulharština
Jazyk titulků: angličtina

V rámci svého studia (Ústav evropské etnologie FF MU) a výzkumné činnosti (coby pracovník Etnologického ústavu AV ČR) svůj odborný zájem Michal Pavlásek zasvětil české menšině v teritoriálně vymezeném prostoru jihovýchodní Evropy. Fenomén krajanství na Balkáně nazírá prostřednictvím terénních etnografických výzkumů, jimiž chce porozumět doposud skrytým aspektům života českých vystěhovalců. Pokouší se je rozkrýt v intencích interpretativní etnografie a postupně nalézat cesty, jak ji vyjádřit vizuálním jazykem. Může za to patrně nadšení filmem a dokumentem, spolu s knihou a hudbou obvyklými únikovými prostředky do jiných světů ať již doma, na cestě, nebo při toulkách Balkánem.

více filmů